Kniha našich výletů je stěžejním zdrojem informací o komárovském skautském oddílu z období před druhou světovou válkou. Na padesáti stránkách zde různí autoři popisují bohatou oddílovou historii od jeho založení v roce 1921 až do roku 1936, kdy se oddíl po krátké době neaktivity hlásí opět ke skautské činnosti. Navzdory tomu, že deník není psán souvisle a záznamy z některých období v něm nejsou k dispozici, jedná se o jedinečný pohled do historie Komárova a komárovských skautů.

Kromě skenů deníku, které naleznete v naší fotogalerii, je nyní na tomto místě k dispozici i elektronický přepis jednotlivých stránek, který umožňuje lepší čtení zápisů a zejména rychlé vyhledávání ve všech textech, které deník z let 1921 až 1936 obsahuje. Za to patří velké díky mým rodičům, Miroslavu a Janě Mejstříkovým, kteří se ochotně zhostili role přepisovačů a veškeré texty manuálně převedli do elektronické podoby (PDF).

StránkaNáhled stránkyPopis stránkyDatumPřepis textu kronikyPříloha
001Kniha našich výletů (1921 - 1936)Desky Knihy našich výletů1921Kniha našich výletů
002Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vznik oddílu09.10.1921Rok 1921

Oddíl ustaven 9.10. v Komárově
Družina Havrani
Vůdce br. A. Marek
Ustavující členové:
br. Fr. Jícha
br. K. Skřivan
br. A. Marek
br. Pr. Sém

Sém
t.č. oddílový zpravodaj
003Kniha našich výletů (1921 - 1936)Úvod - Naši skauti1921Úvod
Naši skauti

Dnes, více a více nabývá vrchu přesvědčení, že mládeži musí se dostati lepší výchovy tělesné, než dosud. Pro zlepšení zdraví a tělesné zdatnosti mládeže nejúčinnějším prostředkem jest častý pobyt a vydatný pohyb ve volné přírodě.
Všem těmto podmínkám tělesného vývoje mládeže vyhovuje skautování, nehledě k tomu, že také přispívá ku šlechtění ducha a vytříbení povahy junáka. Ono jest dnes nepostradatelnou pomůckou snahám zjednati národu našemu zdravý a silný dorost.

Myšlenka skautingu našla u naší mládeže ihned živého ohlasu. Zájem ten jest u nás probuzen horlivým působením především prof. A. B. Svojsíka, jemuž děkovati, že znalost o skautingu rozšířila se tak daleko, že i u nás došlo k rozmanitým prvním pokusům o provádění skautování.
Stoupenci skautského hnutí v okolí Komárova byli:

Fr. Jícha, nar. 10.8.1908 v Komárově
K. Skřivan, nar. 23.6. 1903 v Praze VII.
Fr. Jelen, nar. 1903 v
K. Šimůnek, nar. 1901 v Modřanech
Mil. Skřivan, nar. 13.6.1906 v Praze VIII.

Tito již r. 1919 propagovali myšlenku o volném pohybu v přírodě. Roku 1920 přidružil se k těmto Karel Šmíd, nar. 1901 v M. Vískách. Dne 4.7.1920 přijel pan K. Šabat prof. gymnázium
004Kniha našich výletů (1921 - 1936)Úvod - Naši skauti - dokončení1921v Berouně, komisioner svazu skautů (Junáků) R. Č. S. s několika skauty zdejší hnutí povzbudit. Toho roku odcestoval K. Šimůnek, jež slíbil, že i v novém působišti bude skauting podporovati.

Roku 1921 přistoupili další přátelé junáctví.
Sém Prav. nar. 16.5.1906 v Lužné u Rakovníka
Marek Ant. nar. 25.6. 1901 v Chaloupkách
kteří již před tím skautovali.

9. října 1921 br. Jícha na popud br. Ludv. Tomáška, vůdce I. oddílu v Žebráce I. družinu sestavil.
Družina přihlášena do Svazu skautů R.Č.S. 15 října 1921.

„Havrani“
Fotografie:
Bratr Luděk Tomášek, vůdce I. oddílu
Junáků v Žebráce
005Kniha našich výletů (1921 - 1936)Polodenní výlet (cvičení k Jivině)20.11.1921Polodenní výlet (cvičení) k Jivině (ku hoře)!

V neděli dne 20. listopadu konán byl polodenní výlet. Vedoucí br. Zastoupil vůdce. Zúčastnilo se 6 skautů, dva omluveni. Asi půl hodiny před družinou vyšel br. Skřivan Miloš. Úkolem ostatních bylo dle značek a lístků jej vystopovati. Ve ¾ 2 hod. odp. jsme vyšli a počali stopovat. Značky nás zprvu vedly po silnici směrem k Jivině, pak jsme odbočili vpravo, pře lom a pastviny. Po té opět na silnici a vozovicí k Jivině do lesa, kdež bylo stopování obtížnější. Přesto jsme stopu neztratili a nalezli hledaného na borovici na samém vrchu Jiviny. Nejvíce značek prvý spatřil br. Hasman v počtu 46, pak br. Redlich v počtu 30, načež byli bratři vedoucím pochváleni. Poté jsme měli cvičení v signalizování. Cvičení v orientaci následkem příliš mlhavého počasí odpadlo. Za všeobecného rozhovoru jsme se skutáleli z vršku a ani nevědouce, octli jsme se na silnici, jež byla pěkně rovná, takže jsme neodolali a dali si běh na 50 m. Ještě udýchaní, spatřili jsme cyklistu, jak se moří s prasklou pneumatikou. To bylo něco pro naše bratry. Ti jali se ihned pomáhati a za 5 min. byl cyklista opět na cestě. Pak za zpěvu a hovoru jsme se ubírali k domovu, kam jsme dorazili v 5 hodin.

Sestavil K. Skřivan
006Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy26.11.1921
27.11.1921
Vykopávky ve sklepích ob. školy.
Komárov 26.11.1921

Na schůzi konané 24.11. t.r. přijat návrh br. Séma, bychom se přidružili k p. Soutorovi, který míní ještě s některými obč. prozkoumati nynější sklepy školy, bývalého to zámku pana Pešíka z Komárova.
Za tím účelem sešli jsme se dnes (obč. Soutor, Pašek, Korejčík a bří Jícha, Skřivan K. a Sém) v 1. třídě obecné školy ve 14. hodin, kde p. Soutor promluvil o účelu vykopávek. Poté odebrali jsme se hned k zahájení prací.
Vybourána zazdívka v průchodu „a“ mezi místnostmi 1-2 (viz plánek). Pak odvezen násep před výklenkem „b“ v místnosti 2. Nato ihned započato v jižním rohu téže místnosti v pátrání po dlažbě. Po odstranění asi 15 cm vrstvy půdy narazili jsme na břidličnou dlažbu. Dlaždice měly tvar obdélníků různé velikosti. Okolnost tato částečně potvrzovala domněnku přít. A. Korejčíka, že totiž místnost ta byla původně průjezdem. Přesto několik dlaždic odstraněno a pokračováno v hloubení, jež zůstalo po dnešek bez výsledku. Práce ukončena o 18 té hodině.

27.11.1921
Od 14 té hod. odklízena vrstva půdy na dlažbě do polovice místnosti 2. Nalezena dunící dlaždice, která ponechána k zvednutí p. Soutorovi. (dle rozh. p. předs. šk. r. p. Jana Fraňka). Práce skončena o 18 té hod. Pracovali bři. Hasman J., Hendrych K., Jícha F., Sém P., Skřivan K. a Skřivan M.
007Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy28.11.1921
29.11.1921
30.11.1921
28.11.1921
Otevřen zazděný vchod chodby „i“ z místnosti 1 do 5, jimž objevili jsme místnosti 5, 6 a 7. V místnosti 6 nalezen jeden pár dveřních křížových závěsů se zbytky dubových dveří, jež patřily do otvorů „o“, nyní zazděného. V místnosti 7 ze severovýchodní stěny vychází klenutý kanál „s“ 80 cm vysoký jež ústí do odpadní stoky ze smaltovny v délce asi 15ti metrů. V jižním rohu téže místnosti, kde nalézá se obdélníková mělká jáma kopáno do hloubky asi 1 m, ale bezvýsledně, kromě značné vlhkosti, jež měnila zem v bahno. Pracovali od 17–21 hod. obč. Pašek V., Vacek, Meztek, Korejčík A., Šnajdr J., Soutor P., Váňa J. a Redlich. Bratři Sém P., Skřivan M. a Jícha F.

29.11.1921
Na balvanu kamenného pažení nad dveřmi „o“ v místnosti 6, po vylomení několika kamenů zazdívky nahmatán menší nejasný letopočet (dle domněnky). Dále upraven vchod „i“ načež práce o 21. hod skončena. Pracovali od 17 té hod. obč. Soutor, Meztek, Pašek, Korejčík, Vacek, Váňa, Šnajdr. Bratři Sém a Jícha.

30.11.1921
Ku pojištění číslice na kamenném pažení nad dveřmi „o“, míst. 6, kámen vyjmut a shledáno následující.
Po té vrátili jsme se do místnosti 2, kde pokračováno v pátrání ve výklenku „b“ Nalezena litá noha (dle všeho od kamen uražená) již dlouho v zemi se nalézající. Po odstranění zbytků zazdívky, odkryta rovná kamenná dlažba ve výklenku. Po výměně
Obrázek:
Kamenné pažení s číslem 10
008Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy30.11.1921
02.12.1921
04.12.1921
08.12.1921
názorů navrženo ohledati později východní roh ve vedlejší místnosti (3) v němž prý mají býti železné dvéře, na nichž byla kdysi nalezena lidská kostra, která pohřbena v Mrtníce. Ku kopání v tomto rohu, dle pověsti, následující okolnost:
Dělníku pracujícímu v cínovně (v místnostech nynějších sklepů se dle jedněch cínovalo, ale druhých pracovali zde kováři) zjevil se duch, jež mlčky ukazoval na místo v němž později kopáním nalezena kostra a pod ní dvéře. Na rozkaz knížecí správy z Hořovic práce zastavena a dvéře zasypány. (vypravoval pan Merhaut, dílov. staveb v okr. želez. v Komárově).
Pracovali: obč. Soutor, Korejčík, Šnajdr, Váňa a bři. Sém, Jícha, Skřivan K.

2.12.1921
Pokračováno v hloubení v již. rohu místnosti 2 až do hloubky 1 m, avšak bezvýsledně.
Pracovali od 17 do 21 hod.: obč. Soutor, Korejčík, Šnajdr, Pašek a bři. Sém, Jícha, Skřivan K.

4.12.1921
Vyváželi bři. Skřivan K, Sém, a Jícha hlínu a stav. Materiál, který se během týdne v místnosti 1 nahromadil. Pracováno od ½ 9 do 13 hodin.

8.12.1921
Pokračováno na vyvážení materiálu ze sklepů. Pracovali bři. Jícha, Skřivan K. a Sém. Též někteří členové jednoty Sokol, poněvadž materiál užijí na stavbu sokolovny. Od 18 do 20 hodin.
009Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy12.12.192112.12.1921
Dnes sešli jsme se bři. Jícha a Skřivan K. a občané Soutor, Meztek, Korejčík, Šnajdr, Pašek. Přišel též p. Prokop Kopecký, dle jehož výpovědi jsme dnes pracovali.

Vyprávěl: Pan učitel Šefl, jenž se o odhalení vybájených tajných chodem zajímal, vždy po vyučování nám řekl: „tak hoši, kdo chcete, můžete mi jíti pomoci“. Mínil tím práci ve sklepeních. A jednou, když jsem byl přítomen, tehdy žák III. třídy, podařilo se panu učiteli Šeflovi otevříti vchod do jakýchsi, dosud neznámých sklepů (směrem severových.). Vchod do těchto sklepů, dle tvrzení p. Kopeckého, jest výklenek v místnosti 1, na našem plánku označený „l“.

Dále vyprávěl p. Kopecký, jak p. učitel jednoho rána přišel do školy a vyprávěl, že když večer ulehl, již značně pozdě, sotvaže přimhouřil oči, slyšel klepati na dvéře. Pan učitel na noc nezamykal, tedy zvolal pouze „volno“. Ale nikdo nevcházel, nýbrž opět zaklepal. Když po opětovném zvolání p. učitele zaklepáno bylo potřetí, p. učitel šel otevříti. Po otevření spatřil psa s ohnivým jazykem, jehož se tak ulekl, že padl do mdlob, z nichž když se probudil, byl pes pryč. Dle nazírání všech přítomných byla tato událost pouhým snem. Podotknouti sluší, že p. učitel Šefl bydlel ve starém zámku, v němž se též vyučovalo a po této události se ihned přestěhoval. Po tomto vypravování dali jsme se na místě p. Kopeckým označeném, do práce.
010Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy12.12.1921
14.12.1921
Ve výklenku byla po odstranění několika kamenů vyzdívky a země, nalezena pískovcová obruba okénka 16 cm x 35 cm, čímž dokázáno mylné označ. P. Kopeckého. Po tomto odebrali jsme se do vedl. sklepů (3,4), jejichž stěny náležitě prohlédnuty. Neshledáno nic závažného, než zazdění dveří a okna, jež bylo nutno, by mohl býti zvýšen terén před zámkem, proměněným na školu. V těchto sklepech, ve sklepech asi 20-30 cm nalezena cihlová dlažba. Pod níž, dle vyprávění některých svědků, uprostřed sklepa (4) je „velký vítr“. Pro dnešek práce ukončena. Pracováno od 18 do 21 hod.
Pozn. Dvéře mezi jednotlivými sklepy, jež p. učitel Štefl objevil, byly tak úzké, že p. učitel se žáky se musil protahovati na bok. Po dalším postupování slyšeli kapati vodu, světlo zhasínalo a špatně se dýchalo, museli se tedy vrátiti.

14.12.1921
Pokračovali jsme v hledání ve výklenku, jenž označil p. Kopecký, úplně odstraněna vyzdívka a za ní naházený rum. Dole naházený kámen odstraněn, při čemž jsme přišli na kanál. Mezi prací p. Pašek oklepával půdu sklepa (1) a uprostřed kameny duněly a rána se odrážela. Po řádném prohlédnutí shledána v těch místech čtvercovitá vyvýšenina as 1 m x 1 m, a proto počato v tomto místě v hloubení. V hloubce as půl metru přišli jsme opět na kamennou dlažbu, z níž vylomen kámen a zaražena as 2 m tyč. Po jejím vytažení drala se do provrtané díry voda a vodou bylo slyšeti unikati plyn, jenž se dal zapálit. Po tomto jáma zarovnána kamením
011Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy14.12.1921
15.12.1921
17.12.1921
19.12.1921
21.12.1921
a ponechána na druhý den k důkladnějšímu prohledání. Na to práce o 22,30 hod skončena. Pracovali od 18 ti hodin Soutor, Pašek, Jícha a Belda Jan.

15.12.1921
Jáma včera kamením zarovnána otevřena a zvětšena, při čemž jsme nalezli dvě rovnoběžná prkna, která byla zevnitř vyztužena dvěma zaraženými kolíky. Mezi těmito prkny proudila asi kdysi voda, a to dle jemného bahna, jež se tam nalézalo. Mezi kanálem ve výklenku „l“ v téže místnosti a těmito prkny, přes něž byla kladena jiná prkna, je asi nějaká souvislost. Pokračováno též v hledání ve výklenku „l“, ale bezvýsledně. Jáma uprostřed sklepa zaházena a výklenek zarovnán kamením. Tímto práce zakončena. Rozchod o 22 hod. Pracovali: Pašek, Soutor, Kořínek, Jícha, Belda, Šnajdr a Holub.

17.12.1921
Odstraněno vápno ve východním rohu v místnosti 3 a začato s hloubením, bychom se přesvědčili o vybájených železných dveřích. Od 15 do 18 hod pracovali Havránek E., Skřivan K. a Jícha F.

19.12.1921
Od 18 do 21 hod. hloubili jámu ve vých. rohu v místnosti 3 as 1 metr. Ve 30 cm cihlová dlažba a as po 20 cm opět kamenná pod níž bahnitá půda. Pracovali Soutor, Redlich, Jícha, Skřivan a Pašek.

21.12.1921
Pracovali jsme v místnosti 4, ve výklenku v jihovýchodní stěně. Dláždění před výklenkem as na
012Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy21.12.1921
23.12.1921
½ metru šíře odstraněno a v hloubce as 20 cm nalezen ve výklenku pískovcový balvan, který má býti prvým schodem do chodby. (dle tvrzení pana Puchmeltra Karla, vedou do chodby čtyři schody a její ústí je značně nízké, že je nutno hodně se sehnouti). Za balvanem zaražena na několika místech, podle zazdívky, žel. tyč, jež narazila vždy ve stejné hloubce na kámen. Tímto práce skončena o 21 hod. Pracovali Soutor, Skřivan, Jícha a Havránek od 18 hodin.

23.12.1921
Pokračovali v kopání v místnosti 4 v jihových. výklenku, Soutor, Skřivan, Jícha, Redlich a Havránek. Původně jsme chtěli vyvaliti pískovcový balvan, pročež jsme jej obkopávali a přitom přišli na druhý balvan o 15 cm níže do místnosti a zase o 15 cm níže kamenná dlažba, na které as 20 cm od druhého balvanu spočíval trám, ovšem zubem času značně ohlodaný, o průměru 15 x 15 cm. Na dláždění je na 60 cm návozu. Jáma rozšířena o 1 m. Pracováno od 18,30 hod. do 21,30 hod. Ještě nutno podotknouti, že vybouráním zazdívky do polovice šíře výklenku objevilo se pískovcové dveřní pažení a za zazdívkou stavební rum. Tím dokázáno tvrzení p. Puchmeltra, jako by se v tomto výklenku nalézalo ústí chodby, nepravdivým.
013Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vycházka do lesů mezi Hvozdci a Neřežínem25.12.1921Vycházka (cvičení) do lesů mezi Hvozdci a Neřežínem!

Na dnešek, tj. 25. prosince měli jsme se na rozkaz bra. Vůdce, Marka, sejíti o 14. hod. pod skalou u Neřežína. Ačkoliv prosinec, přece se sluníčko mile usmívalo. Na určeném místě byli o 14 hod. bři: Hendrych, Skřivan K. a Jícha. Bři Skřivan Miloš a Redlich šli před námi as čtvrt hodiny na Jedovou Horu a my jsme se jali je stopovati. První stopu, a to bratra Redlicha, věrný otisk gumového podpadku „Berson“ nalezli jsme as 1200 kroků směrem východním na lesní silnici vedoucí z Neřežína do Hvozdců. As po 300 krocích zahlédli jsme za sebou bry Redlicha a Miloše Skřivana, kteří zatím obloukem vrátili se o 50 kroků. Ihned jsme je pronásledovali a po několika bra Jíchy byl br Skřivan Miloš v naší moci. Br. Skřivan Karel zatím postupoval po stopě bra Redlicha a oznamoval, že našel otisk jeho podpatku, ale ten už před ním o 30 kroků křičel: „Tady je celá jeho bota!“ Po této události zaslechli jsme signál bra Marka, který šel as o ½ hod. později než druhá skupina. Když jsme jej trochu poškádlili, tím, že jsme někde zahvízdali a rychle se vzdálili, vrátili jsme se k němu a společně, za všeobecné veselosti postupovali lesem. Během cesty nás br. Marek připravoval na zítřejší nováčk. zkoušku a slib. Takto jsme se dostali až na násep, kde asi před rokem kutali horníci zdejších akc. železáren, kteréžto místo jsme uznali za výborné tábořiště pro vysokou a suchou polohu a krásný výhled, ale nevýhodné pro vzdálenost obojí – vody. Když jsme prohlédli náležitě obzor, nastoupili
014Kniha našich výletů (1921 - 1936)Skládání slibu a zkoušek oddílu z Komárova25.12.1921
26.12.1921
jsme cestu k domovu, během níž se bři tvářili již vážněji, jelikož poznali nevýhodu prázdných svých kapes. (Měli pocit, jenž se odborně zove hlad). Tuto chybu odčinili ovšem až doma, kamž jsme se dostali o hodině 18 té.
Sestavil Jícha, t.č. rádce 1. odd.


Skládání slibu a zkoušek oddílu z Komárova!

26. prosinec 1921 je zapsán zlatým písmem v životě našeho oddílu a v srdcích bratří. Toho dne odbývány v páté třídě obec. šk. od 14 té hod. zkoušky a po nich slavnost skládání slibu. Zúčastněni byli bři ze Žebráka, L. Tomášek vůdce a Erazím bývalý vůdce a Pacovský rádce, co zkoušející s několika bry jejich oddílu. Zkoušeni a slib skládali bři: Hasman J., Hendrych K., Skřivan Miloš, Skřivan Karel, Jícha F. a Marek Antonín. Všichni, mimo bratra Marka, jenž skládal druhotřídku, skládali zkoušku nováčka. Před slibem br. Tomášek nastínil několika slovy k čemu se slibem bratři zavazují, načež bři složili mu slib a br. Erazím připnul jim odznaky. Bratr Skřivan Karel poděkoval bru Tomáškovi z a jeho péči jíž nám věnoval od založení oddílu a doufá, že i nadále nás bude podporovati. Tímto slavnost skončena a odebrali jsme se do sklepení školy, bychom ukázali Žebráckým bratřím naši práci na vykopávkách. Br. Jícha uspořádal výklad, z něhož se vyvinula přednáška bez světelných obrazů. Na nádvoří fotografoval přítel Šlepr bry Tomáška a Erazíma s
015Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy26.12.1921
27.12.1921
28.12.1921
31.12.1921
totemem a signálními vlajkami. Pak nastoupili bři ze Žebráku cestu k domovu, na niž jsme je vyprovodili až k Oseku. Při rozchodu přáli jsme si navzájem mnoho zdaru v Novém roce našim oddílům.
Jícha

Vykopávky ve sklepeních školy – pokračování

27.12.1921
Jáma 23 t.m. vykopaná, rozšířena o 1 m a až k jihozápadní stěně. Zazdívka v jihových. výklenku do ½ šířky na pravé straně vybourána. Na kamenném pažení nalezeny dlaby po závěsech, dostatečný tedy důkaz, že v tomto výklenku bývaly dveře. Podél trámu na dlažbě nalezen podobný kanálek (dřevěný) jako v místnosti 1, tento však 15 cm šíře a onen v místnosti 2, 25 cm široký. Kanálek, jakož i trám končí asi 2 m od jihozápadní stěny. Práce skončena o 21,30 hod. Pracovali od 18 hodin: Pašek, Jícha, Skřivan K., Skřivan M., Hendrych, Havránek, Holub, Ungr, Prokop, Šnajdr (spolupracující občané svolili, by se prací zúčastnili i mladší bratři.)

28.12.1921
Bři Skřivan K., Skřivan M., Jícha Frant. a Havránek Emanuel od 18,15 hod. do 20,45 hod. vyváželi materiál, který se v místnosti 4 od 21. t. m. nahromadil hloubením jámy v jižním rohu.

V sobotu 31.12.1921
Odpoledne vyhrnul p. Abrahám, jeden z pamětníků starého zámku, v místnosti 2 ve výklenku „b“ popel, při čemž po levé
016Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy31.12.1921
02.01.1921
04.01.1922
straně objevila se zeď rovnoběžná se zdí školní budovy. Od této vzdálena 1 m. Prostor mezi těmito stěnami jest zasypán a nepřeklenut. Stojíme před novou záhadou. Pracovali občané Soutor, Matějka a Abrahám a bři Redlich a Jícha. Od 14ti do 18ti hodin.

2.1.1922
Pokračovali jsme ve vyhrabování popele mezi zdmi, jež jsme předevčírem nalezli. Shledáno, že polovina šířky hlavního chodníku od vchodu do školy jest nad touto nepřeklenutou prostorou, a proto výklenek zarovnán cihlami a prostora za touto hrází zasypána. Pracovali od 18ti do 22,30 hod. Soutor, Kořínek, Jícha, Skřivan K., Šnajdr, Pašek a Ungr.
Dnes navštívili sklepení obč. Matějka a Jícha F. mistr, a při prohlídce kanálu, jenž vychází z místnosti 7 upozorněno, že v místě, kde ústí do odpadní stoky smaltovny jest pojednou as 3 m vysoký. Pan Soutor, míní, že, že toto nápadné vyvýšení kanálu jest z dob, kdy se čerpala voda z této stoky k zalévání šk. zahrady. Naše mínění však je, že do tohoto kanálu se dříve nebo později vrátíme, bychom vyšetřili nepokračující kanál „s“ i přes odpadní stoku.

4.1.1922
Pan Soutor získal stavitele F. P. Černého, který je ochoten poskytnouti nám kdykoliv stavitelskou radu a navštívil nás dnes ve sklepeních o 18té hodině, kde jsme mu ukázali veškerou naši práci a tázali se jej, kde by nám hrozila nebezpečí případným vybouráním
017Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy04.01.1922
07.01.1922
08.01.1922
zdiva, načež pan Černý odpověděl, že gotické klenby na jihozáp. straně školy jsou chatrné, bychom si tedy v těchto místnostech opatrně počínali. Za to však kamenné klenby na druhé straně školy jsou důkladné a můžeme bez obavy vybourati cihl. zazdívku ve sklepě 5, po pravé straně (při vyjití).
Dále chtěl by p. stavitel věděti hloubku základů a uložení klenby v místnosti „1“. slíbil zhotoviti situační plánek, který nám práci velice usnadní. Pracovali jsme dle jeho přání, a to na vybourávání zazdívky v 5. a kopali v místnosti 1 na pravém rohu výklenku „l“ bychom panu staviteli umožnili určiti uložení klenby.
Dnes však jsme tak hluboko nepronikli. Vybouráním cihel v jihozáp. stěně místn. 5 objevila se šikmá plocha as ½ m šíře, ve vybourávání však pokračováno a za stěnou jež obnáší jest jemný bahnitý nános. Pracovali: Soutor, Jícha, Skřivan K., Šnajdr, Matějka, Pašek, Hendrych, Ungr a Froněk. Od 18té do 21. hod.

7.1.1922
Odpoledne bři.: Skřivan Karel a Jícha F. a obč. Froněk Miroslav zaměřovali půdorys šk. budovy a místnosti 3 a 4.

9.1.1922
Dnes sešli se o 18té hod. obč. Pašek, Fiala, Jakoubek, Kopecký, Šnajdr, Matějka, Ungr a bři. Jícha, Skřivan K., Havránek, Skřivan M. a Hendrych. Pan Kopecký znovu zdůrazňoval, že v naznačeném jím
018Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy08.01.1922výklenku musí se nalézati vchod do sklepení v kterých byli s. p. uč. Šeflem. Pan Pašek mu jeho mínění vyložil násl.: Pan uč. Šefl se žáky dostal se do sklepů vchodem v míst. 3. a prošel sklepeními 2-1-5-6-7 a dostal se ku kanálu „s“ kde slyšel téci vodu. Tedy sklepy jež p. Kopecký má na zřeteli, jsou sklepení v našem plánku označ. 1-2-5-6-7.
Pan Kopecký s tímto výkladem souhlasil. Pak jsme se odebrali do místnosti 7 a p. Kopecký a Šnajdr s bratrem Havránkem nastoupili cestu kanálem „s“ a pokrač. odpadní stokou ze smaltovny (po vodě). Tato cesta byla velice obtížná a v kladení kamenů, po kterých museli pomoci br. Jícha a obč. Ungr. Asi po 15ti m. nalezl p. Šnajdr ústí podobného kanálu, jako vychází z místnosti 7. Kanál nově objev. pokrač. as 10 m směrem ke škole (zpět do sklepení) a posléze jest zasypán cihl. a kamením. Tuto obtížnou cestu nastoup. bři. Havránek, Skřivan K. a Jícha s obč. Šnajdrem a Ungrem ještě jednou, by změřili vzdálenost mezi ústím obou kanálů a mohlo býti odhadnuto, kde kanál začíná. Dle odměření obč. Šnajdra vychází z místnosti 1 ve výkl. „l“ jež jest označen p. Kopeckým za ústí chodby.
Dnes navštívila sklepení pí. Jakoubková a vypravovala, že s několika přítelkyněmi ještě jako malé děvčátko, probíhala se ve sklepech jejichž stropy ověšeny byly
019Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy08.01.1922
17.01.1922
21.01.1922
krápníky. Tyto sklepy nalézají se směrem severovýchodním. Máme tedy opět co hledati. Dnes jsme se rozešli o 21.30 hodin.

Poznámka.
Pan Kopecký se ve vypravování zmínil, že v jednom ze sklepů byly as 30ti litrové kameninové lahve s kam. zátkou na závit. Takové lahve, vlastně jen střepy z nich nalezli jsme
v místnosti 5. Hlavní vchod do míst. 1 byl vybour. při přestavbě starého zám. na školu. Tedy v době hledání chodby p. uč. Šeflem, ještě na star. zám., museli do sklepů vcházeti hl. vchodem do místnosti 3.

17.1.1922
O 18té hod. sešli se bři. Skřivan K. a Jicha a obč. Ungr. Za návšť. p. L. Matějky, obchod., zaměřovali míst. 6 a 7. Pak v míst. 6 po levé straně nalezli u dveří „o“ nápadně zazděný obdélník. Vybouráním se přesvědčili, že nějaký předchůdce se stejnými snahami jako jsou jejich vyboural zeď okolo výklenku, jež se zde dříve nalézal (jako po pravé straně), avšak bezvýsl. nebo s výsledkem a pak otvor zarovnal kamením jež skládal na hlínu, takže jsme zazdívku odstranili holou rukou a shledali jsme, že práce naše byla zbytečná. Odebrali jsme se o 21. hodině domů.

21.1.1922
Bři. Skřivan K. a Havránek odvezli hromadu země a kamení z míst. 1. na nádvoří, jež se opět nastřádala, pracovali od 14.30 do 18ti hodin.
020Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zápis z výletu na kluziště Hvozdec25.01.1922
31.01.1922
15.01.1922
25. 1.1922
Bři Skřivan K., Havránek a Jícha odklidili a na jiném místě složili hromadu dříví, jež se nalézala v sever. rohu míst. 1. za účelem prozkoumání tohoto místa. Od 18ti do 21 hod.

31. 1.1922
V uvolněném rohu (sev.) míst. 1. odbourána hořejší část zazdívky a nalezena klenba někdejších dveří, které vedly do věže na tomto rohu zámku se nalézající. (Sedláček: Hrady, zám. a tvrze král. Českého)
Pracovali od 17ti do 21. hod.: Soutor, Skřivan K., Havránek E. a Jícha.

Zápis z výletu konaný 15. ledna 1922 na kluzišti u Hvozdec!

Ve schůzi konané dne 12. ledna t.r. usnesli jsme se, by byl uspořádán v neděli tj. 15. ledna odpoledne výlet, za účelem sportu (ježdění na saních).
Byla neděle. Všichni jsme se odpoledne sešli se sáněmi a o ½ 14 hod. jsme vyšli na klouzačku „Hvozdeckou linii“, kterou nám našel br. M. Skřivan. Protože jsme cestu neznali, bratr nás vedl. Vršek byl dosti příkrý a následkem toho každý měl strach sjeti, mimo bratra Skřivana, který jel první. Za ním br. Redlich s br. Hendrychem a pak ostatní. Byla to jízda krkolomná. Když jsme byli všichni dole, každý jízdu vychvaloval, ale táhnouti sáňky nahoru žádný nechtěl. Nebylo chvilky, aby se někdo nepřevrhl. Tak jsme sjeli několikráte a jelikož to některé omrzelo, šli jsme na klouzačku, která vede od Hvozdec do Mrtníka.
021Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zápis z výletu 15.01.1922
23.04.1922
Tam také sjeli jsme několikráte as ½ hodiny. Od tamtud jsme se odebrali domů v 17 hod. Všichni jsme byli rozjařeni a každý sliboval, že příští neděli půjde zase.
Výletu se zúčastnili br. Marek, M. Skřivan, Kar. Skřivan, Hasman, Redlich, Hendrych, Havránek a hosté Froněk a Redlich Bedř.
Sestavil Jan Hasman

Zápis z výletu konaný 23. dubna 1922, okruhová to vycházka!

V neděli o 13 hod. se sešli na pastvinách komárovských v počtu 7 a sice: M. Skřivan, Hasman, Hendrych, Kocourek, Kříž, Jar. Skřivan, B. Jícha a šli jsme po silnici, která vede od Komárova do Olešné. Br. M. Skřivan byl prozatímní vůdce a br. Hasman rádce. Za Jívinou jsme cvičili skautský krok. Bratři šli ve 2stupech a chovali se, jak patří a sluší. Dále jsme odbočili od cesty a šli jsme vozovicí až k Cheznovicům. Šli jsme kolem až k Cheznovickýmu rybníku, kde jsme se rozložili táborem na pokraji lesa. Tam jsme se najedli a odpočinuli a hráli jsme si hru zvanou „plíženou“. Tam jsme setrvali asi ½ hodiny. Od tamtud jsme šli okolo Štěpánských rybníků, kde jsme pozorovali lysky. Dále jsme se stočili ke Karýzku přes sokolovický les domů. Přišli jsme o 17 hodině.
Podnebí bylo studené přes to bratři statečně si vykračovali nedbajíce zimy.
Sestavil Jan Hasman

Přehlédnuto
14.5.1922
Lu. Tomášek
Zajímavost:
Podpis Ludvíka Tomáška (14.5.1922)
022Kniha našich výletů (1921 - 1936)Okruhová vycházka30.03.1922Okruhová vycházka

V neděli 30. března 1922 o 6té hod vyrazili jsme (bři Hendrych, Kocourek, Kříž, Sojka a já) od pošty směrem k Hvozdcům jež jsme minuli, prošli Podluhami a kolem Felbabky přes ostrý a přes Litavku (ovšem po mostě) stoupali na Plešivec. Asi v polovině vrchu, když jsme shledali, že potůček, který bublal podobně jako naše žaludeční útroby, se nám ztratil, čili, že na tomto místě pramení, usedli jsme po balvanech a zahnali kručení části obsahu našich baťohů, náležitě snídani zapili (proto jsme se usadili u pramene) a stoupali dále. Od 6ti hodin bylo pod mrakem, ale jakmile jsme dostoupili vrcholu, slunéčko jakoby nám chtělo usnadniti prohlédnutí obzoru, vykouklo ze mraků. Proto jsme obešli celé temeno, prohlédli náležitě krajinu, podle mapy hledali, jak která víska, vesnice, samota či město se jmenují, což bylo pro nás cvičení ve čtení map. Když jsme se dostali na místo odkudž jsme byli vyšli rozložili jsme se táborem, a protože slunéčko bylo již hodně vysoko a Sojka pozoroval ve svém žaludku zase prázdnotu, pustili jsme se opět do obsahu našich baťohů. Musím ještě podotknouti, aby Sojka, kterého jsem před chvíli jmenoval nebyl ztotožňován s pestrou sojkou našich lesů, ačkoliv co se týče křiku a stálého hladu, mohl by s ní soutěžiti.
023Kniha našich výletů (1921 - 1936)Okruhová vycházka30.03.1922Když jsme poobědvali, byla cílem našich očí silnice z Felbabky do Rejkovic, neboť po ní měl přijechati druhý voj naší výpravy bři Skřivanové Milda a Jarda a br. Hasman Jenda, kteří vyšli z Komárova po polednách. Ačkoliv jsme tuto silnici střežili, ovšem střídavě asi do 14,30, přesto jsme nikoho neuhlídali. Proto jsme sebrali naše rekvizity a dali se na pochod k domovu. Cestou jsme se cvičili v první pomoci, dopravě a zvedání nemocných. V jednom takovém příkladě, když jsme upravili nosítka z tyčí a kabátů, kabáty, na nichž spočíval br. Sojka, sklouzly po tyčích a zdravý nemocný ocitl se na zemi a to způsobem takovým, že mi zmoženi smíchy, ukládali jsme se jeden po druhém na zemi také. Když bouře smíchu se přehnala, pokračovali jsme v pochodu k domovu, při čemž nás br. Sojka upozorňoval na věrný otisk jednoho plešiveckého kamene, jenž se nalézal na jeho hlavě. Zbytek cesty uběhl bez nějaké zvláštní příhody, až na to, že jsme zmokli, ale to nepokládám za zvláštnost. Domů jsme dorazili o 17,30 hod.

Buď připraven!
Modrý havran
14.5.1922
Obrázek:
Hlava havrana
024Kniha našich výletů (1921 - 1936)Složení družin04.05.1922Protože počet členstva vzrostl, usneseno na schůzi konané 4. května 1922 utvořiti druhou družinu jež přijala symbol „vlka“

Do 1. družiny zařazeni:
Danda Emanuel
Havránek Emanuel
Hendrych Karel
Jícha František – rádce
Marek Antonín
Redlich Alois
Skřivan Jaroslav
Skřivan Karel

Do 2. družiny zařazeni:
Belda Jan
Hasman Jan
Jícha Bohumil
Kocourek Jindřich
Kříž Václav
Sém Pravoslav – rádce
Skřivan Miloš
Sojka Štěpán
025Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vykopávky ve sklepích obecné školy
Cvičení v neděli odpoledne
29.04.1922
21.05.1922
Pokračování ve vykopávkách ve sklepích obecné a měšťanské školy!
29.4.1922

Vykopávky ve školních sklepeních. Zatarasen vchod „i“, zaházeny jámy v místnostech 1. a 2. Zarovnána propadlina vedle hlav. vchodu do školy. Pracovali bři. Skřivan K. a Jícha F. od 14–18 hod.

Cvičení v neděli odpoledne 21.5. 1922

Cvičili jsme se v signalizování. Jedna stanice (1. družstvo) umístěna na pokraji lesa „Chlumu“ nad polem p. Ernesta, druhá (2. druž.) pod Jivinským lomem. Každá stanice vypravena dvěma modrobílými praporky a dalekohledem. Z počátku signály oznamovaly většinou „omyl“ posléze jsme se však zapracovali a telegrafováno s úspěchem, nutno podotknouti, že použita abeceda Morseova. Když jsme se opět sešli bylo možno z rozhovoru bratří vyrozuměti, že se jim signalisování zalíbilo. Téhož dne odpoledne vypravili jsme se na Valdek, z jehož podhradí signalisovali jsme na „Jindřichovu stěnu“. Mezi cvičením došel za námi přítel p. Soutor. Proto jsme o tom uvědomili druhou stanici a dali signál k posečkání. Šli jsem do hradu, kde p. Soutor debatoval s p. lesním Balvínem. Hovor trval již déle, když bratři z druhé stanice k nám přišli, protože jim přešla trpělivost. Posléze jsme se s p. Balvínem rozloučili a odebrali jsme se k Velkému rybníku, kde jsme hráli „poslouchanou“ a vrhali koulí,
026Kniha našich výletů (1921 - 1936)Složení družin21.05.1922
10.06.1922
kterou nám nahražoval dosti hranatý kámen, takže se nebylo obávati, že by se nám pak zakutálel, abychom ho nenašli. Po skončení her přečetl p. Soutor ze „Základů stati“ „Dýchání“ a „Nekuř“. Brt. zást. vůdce dal rozkaz k nástupu a dali jsme se na pochod k domovu. K hájovně postupovali jsme skautským krokem. Od hájovny klusali bři. Sém a Kříž k Neřežínu. Zbytek cesty došli jsme bez příhody. Domů jsme dorazili v 18,30.

Rozdělení družiny
Na schůzi konané 10. června 1922 uznáno za výhodnější rozděliti členstvo na čtyři družiny. Rozdělení provedeno násl.:

1. dužina „havrani“
Frant. Jícha – rádce
Mirosl. Froněk
doplniti

2. družina „vlci“
Pravosl. Sém – rádce
Skřivan Jaroslav
Danda Emanuel
Jícha Bohumil

3. družina „ostříži“
Skřivan Miloš – rádce
Hendrych Karel
Kocourek Jindřich
Kříž Václav

4. družina „lišek“
Hasman Jan – rádce
Redlich Alois
Havránek Emanuel
Belda Jan
Obrázek:
Hlava havrana
027Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zápis z výletu na Padrť
Zápis z výletu - skládání slibu
12.06.1922
13.08.1922
Zápis z výletu konaného dne 12.6.1922 na Padrť

V sobotu večer v 5 hod. za účasti 6 členů se vyšlo směrem k Dobrotivé. Odtud jsme odbočili směrem k Těňům a polní cestou do lesa názvem “u křížku“. Dále jsme došli na rozcestí, kde dělí se cesty do Strašic a druhá lesní cesta. Dali jsme se lesní cestou a pak šikmo lesem, čímž jsme si nadešli. Od tamtud postupovali až jsme došli do „Padrtě“. Přišli jsme tam o 8 hod. a protože pršelo (nemajíce stan) šli jsme do noclehárny turistické. Že každý byl unaven, dobře se to spalo. Ráno o 5. hod. jsme vyrazili k rybníkům, kde jsme se utábořili. Tam jsme si uvařili snídani a vše si každý dobře prohlédl. Setrvali jsme tam do poledne a vrátili jsme se domů ke Strašicům, k Těňům, k Dobrotivé, až do Komárova, kde jsme sed odebrali do svých domovů.

Více zdaru naší práci
M.

Zápis z výletu – Skládání slibu

konaného dne 13.8.1922 na lesní louku za účelem skládání slibu br. Václ. Kříže. Vyšli jsme o 2.hod. odpolední. Za Kleštěnicí vešli jsme do lesa zv. „Hlava“. Po cestě lesem hledali jsme houby, jež tou dobou velké množství rostlo. Došli jsme na louku, kde hráli jsme házenou a signalizovali. Po skončení slibu odešli jsme domů a přišli jsme o 6. hod. večer. Počasí bylo krásné, proto vycházka se zdařila. Slibu se zúčastnilo 8 bratrů.

Nazdar!
A.R.
028Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zimní vycházka okruhová (Podluhy)07.01.1923Zimní vycházka okruhová!

Jest 7. ledna 23, den zimní, ale počíná právě obnova. Sníh leží jen na okolních vršcích Komárova. Vycházíme v 12,00 hod. směrem k lesu „Sokolovice“. Ačkoliv v polích je menší vánice v lese koruny stromů zarážejí sníh, takže leží jen místy. Když marně hledíme ke Komárovu, odkud mají přijít i ostatní bratři družiny „Vlků“. Asi půl hodibny čekáme marně, načež vydáme se sami dva, totiž Kříž Václ. a Skřivan M. Pochodujeme vysokým mlázím při zasněžené vozovici.

Kolem je ticho, jen chvílemi zacvrliká sýkorka, nebo havran zakrákorá smutným hlasem. Z mlází zabočujeme vpravo a přecházíme přes velikou paseku, na níž vidíme mnoho vyvrácených stromů, hlavně borovice. Jsou to zbytky z podzimních vichřic, které řádily v našich lesích. Dále přicházíme k druhé pasece porostlé nízkými stromky as 5ti letými, která sousedí se starým stojákem. Co tak vystupujeme do vrchu slyšíme pojednou skoky a hned nato objevují se našim udiveným zrakům dva roční kolouši. Zkrýváme se rychle a pozorujeme, jak hopkají přes stromky zastavujíce se chvílemi a pozorujíce okolí. Pokoušíme se jim příblížiti, ale zpozorují nás a zmizí skokem v mlází.

Vystupujeme opatrně, až na samé temeno vrchu, kde stopa lišky zavádí nás ku dvěma lomům. Odtud zabočujeme vlevo přes křižovatky, ke školce borové. Asi 100 kroků dále vyskočí před námi zajíc a utíká pryč. Odbočujeme na zpáteční cestu přes paseku k mlází, po mýtině zpět k lomům, odtud pak na první paseku, kde u potoka nalámeme chrastí a rozděláme oheň. Při bublání potůčku ohříváme se u ohně, neb blíží se soumrak a počíná mrznout. Po půl hod. jsme opět na cestě k domovu. Přecházíme přes první mlází klopítajíc chvílemi v kamení a za tmy dostáváme se domů bez zvláštní příhody.

M.S.
029Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zimní vycházka okruhová (Podluhy)14.01.1923Jest 14. ledna 1923. Teplota klesá pod bod mrazu, obloha jasná, slunce svítí. Ve čtvrtek projektovaný výlet má se státi skutkem. Šest bratrů schází se na smluveném místě (kychta nad železárnami) a vycházíme v 13 hodin směrem k Podluhům. Za živého rozhovoru kráčíme lesní pěšinou. Pojednou zazní povel: „rozejít se“ a všichni se rozcházíme po lese, udržujíce směr cesty. Za Hvozdci v polích svoláni píšťalou pohybujeme se společně průsekem, po němž přicházíme nad Podluhy, kde děláme zastávku a posilněvše se ze svých zásob, hrajeme hru „Zloděj v táboře“. Na smrčku zavěšuje bratr Sém píšťalu a každému šeptá „zloděj v táboře“. Redlichovi však řekne“ „Ty je představuješ“. Načež rozcházíme se asi na dvacet kroků a skryti pod stromky pozorujeme jeden druhého. Br. Redlich opatrně obchází píšťalu. Pojednou uzmuv ji, prchá. Ostatní však upozorněni poplachem hledí jej dostihnouti. Dříve než byl chycen dopravil píšťalu na místo, které mu Sém určil, jest to číhací bouda asi 50 kroků vzdálená. Dále přecházíme v polích potok „dravku“ tekoucí z Novinského rybníka a vcházíme zpět do lesa. Bratři Sém s Redlichem jako předvoj vydávají se napřed. Za čtvrt hodiny br. Hendrych je zpozoruje a společně pak hledíme přijít k rybníčku pod „Ostrým“. Před samým cílem br. Kříž klopýtne a zůstává ležet. Shýbáme se rychle k němu a chceme zavést umělé dýchání. Nemocný však vyskočí a veselé nálady dorážíme na skalku nad rybníčkem. Někteří bratři se načrtli snímky pod „Ostrým“ a 15,30 hod. nastupujeme zpáteční cestu za veselého až bujarého rozhovoru a zpěvu, plně uspokojeni zdarem druhé vycházky v roce 1923.

„Mnoho zdaru v novém roce“!
Hasman
030Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet na hrad Týřov20.05.1923
21.05.1923
Zápis z výletu konaného 20.5. a 21.5. na hrad Týřov

Na schůzce konané 17. května navržen a přijat byl výlet o svatodušních svátcích pořádaný. Jako na každý výlet měli jsme i nyní velké přípravy. Bři. přednášeli své návrhy a přání a ujednáno, že sraz bude v neděli o 5 hodině ranní a příchod v pondělí večer. Konečně nadešla očekávaná hodina. Všichni do jednoho jsme na místě a vesele vykračujeme prvním krokem z Komárova. Br. Sém vodivod vysvětluje zvědavým, kudy půjdeme. Asi za tři hodiny děláme zastávku a posilnivše se ubíráme se dále. V poledne jsme na místě hladoví a zemdlení jak vlci. Rozděláváme hned ohniště a ze složených zásob br. Hasman J. připravuje oběd. Ostatní bratři staví stan, snáší dříví, pomáhají v kuchyni a obstarávají táborové práce. Kuchař svolává k obědu, každý přichází s miskou a dostav polévku někde na vyhlédnutém místě debužíruje. Oběd zlepšen řadou vtipů a pochval. Po obědě obhlížíme krajinu. Ve stráni s listnatými stromy roste vysoká tráva, v níž se schováváme. Dva bři. obstarali v Týřovicích mléko na večer a ráno. Odpoledne uběhlo jako voda. Za šera unaveni stálým běháním slézáme se k táborovému ohni a debatujeme nebo zpíváme. Po večeři rozděleny hlídky a odebíráme se do stanu. Usnouti však dlouho žádný nemůže. V půlnoci polovic nás usadilo se u strážného ohně a očekáváme dlouho nepřicházející ráno. Teprve když se rozednilo někteří bratři usnuli u ohně. V pět hodin snídáme a v sedm se vydáváme na další cestu. Den trávíme na hradě, nebo v chladných vodách Berounky. Opalujeme se na slunci a každý a každý hledíme co nejvíce využíti této vzácné příležitosti. Ve dvě hodiny s těžkým srdcem loučíme se s krásným táborem a nastupujeme zpáteční cestu. Na domov vzpomněli jsme si teprve když v našich tlumocích nebylo ničeho, co se nechá jísti. Za osm hodin spatřujeme zase náš starý Komárov. V 10 hodin rozcházíme se do domovů s přáním abychom měli více takovýchto výletů pořádati. Tak skončil výlet na Týřov a potkáte-li některého bratra a zeptáte se ho kam by šel na výlet, kdyby měl napřesrok týdenní dovolenou odpoví vám „Tábořit na Týřov!“
Súčastnili se bři: Sém, Redlich, Kříž, Kocourek, Skřivan, Hendrych, Hasman

Buď připraven
Miloš Skřivan z. vůdce
031Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zápis z putovního táboru u Těň07.04.1923Zápis z putovního táboru u Těň

Bylo to o velikonočních svátcích. Slunko již počínalo přihřívat, ale noci byly ještě chladné. My však věděli jsme, že již možno tábořit. Proto v sobotu odpoledne po dvouhodinovém pochodu stanuli jsme v Prantíku. Tak totiž říká se v lese poblíž vesnice Těny. Našli jsme si místo pro táboření jako stvořené. Byla to paseka, kterou protékal čistý bublavý potůček, nad nímž krčila se skromná stodůlka na píci pro zvěř. U ní jsme postavili stan a při potoku rozdělali oheň. Když jsme byli s pracemi hotovy, sesedli jsme se při ohni a buď debatovali, nebo zpívali, zatímco v kotlíku bublala voda na kávu. Asi v deset hodin šli jsme spát, ale zima vyhnala nás brzo ze stanů k ohni, který jsme udržovali celou noc. Jaké bylo ráno naše překvapení, když jsme našli na potůčku, v místech, kde tvořil tůňky, slabý škraloup ledu a všude plno jinovatky. Nanosili jsme zase dříví, a když vycházelo slunko, byli jsme již po snídani. Nyní naši pozornost upoutala stodůlka. Jali jsme se jí hned prohlížeti. Na dveřích bylo křídou napsáno: „Pozor železa!“ poněvadž však byly dveře otevřeny, nahlédli jsme dovnitř. Vnitřek byl rozdělen přístěnkem na dva díly. Vzadu bylo seno, vpředu také, ale jenom do půli. Na volném místě pak byla truhla se žaludy. Za chvíli rozloučili jsme se s tímto hezkým tábořištěm a vzavše torny na záda vyrazili jsme na další cestu. V poledne pak rozložili jsme se u padrťských rybníků, kde jsme setrvali až do odpoledne, a potom obrátili jsme se na cestu k domovu. Šli jsme jinudy a teprve pozdě v noci spatřili jsme naše bydliště.
Súčastnili se br. B. Redlich, L. Kocourek, V. Kříž

Buď připraven
Miloš Skřivan z. vůdce
Obrázek:
Stodola na píci pro zvěř u lesa nedaleko Těň.
032Kniha našich výletů (1921 - 1936)Vycházka na hrad Valdek06.04.1923První vycházky. Po založení oddílu. Na hrad Valdek!

Bylo to obyčejně v neděli odpoledne, kdy vyšli jsme se podívat na Valdek nebo k Velkému rybníku. Hrad vypíná se uprostřed mohutných stromů na skále. Ze severní strany můžeme se přiblížit jen když nelekáme se šplhat po velikých balvanech. Od hájovny však přijdeme k němu po pěkné pěšince a staneme u samé brány. Vyhlíží ponuře do kraje a vkročíme-li dovnitř zdá se nám, že vešli jsme do nějaké svatyně. Odevšaď dýše na nás doba dávné minulosti a my obdivujeme práci našich předků. Valdek vyhledává mnoho turistů, výletníků a skautů.

Velký rybník je asi čtvrt hodiny vzdálen od hradu. Je první na „Červeném potoce“. Mnoho skautů tu za rok táboří. Kol něho roste mnoho olší a celý je semknut lesem. Poněvadž nebyl dlouho čištěn, zanesl se bahnem, z něhož v létě vyrůstají vodní rostliny, takže povrch je zelený a všude hojně žab. Ryby se tu valně nedrží, jen nějaký starý kapr se hřbetem mechem porostlým, zato se tu usadilo dost pižmovek. Pod splavem však a v potoce, kde voda bystře teče, zdržuje se dosti pstruhů.

Protějšek Valdeka je Jindřichova stěna, která díváme-li se na ni z Valdeka vypadá jako nějaký zbytek starého hradu. Nahoře je železné zábradlí, aby nepřišel žádný k neštěstí. Staré ztrouchnivělé duby dodávají ji zvláštní ráz. Mezi balvany rádi se proplétáme nebo šplháme s úbočí, které není tak srázné, nahoru. Obyčejně když jdeme na Valdek a máme ještě čas, stavíme se také na Jindřichově stěně, neboť jest to jedno z nejlepších míst v našem okolí.

Poznávej okolí svého bydliště.

Miloš Skřivan z. vůdce
Buďme připraveni!
Obrázek:
Hrad Valdek
033Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet na Křivoklát30.05.1925r. 1925
Výlet na Křivoklát

V sobotu 30. května o čtvrté hodině odpolední vyrazili jsme obtěžkáni tornami napěchovanými vším, co je třeba k táboření. Po tří hodinovém vytrvalém pochodu ocitáme se pod Kublovem a hned hledáme vhodné místo k táboření, což se nám teprve po půl hodině podařilo nalézti a to museli jsme zůstat bez vody neb byla již notná tma. Sundáváme torny a stavíme stany. Po nějaké chvíli horečné práce sedíme již navečeřeni u plápolajícího táboráku, který začínáme zazpíváním „Junácké“ a br. Jícha V. přednese nám něco o skautingu. A tak za zpěvu a veselého rozhovoru ubývá večer a v půl jedenácté nechce se nám ještě spát. Ukončujeme však a s přáním dobré noci ubíráme se do stanů, odkud ještě slyšeti tlumený rozhovor dosti dlouho přes 11.

Již ve tři hodiny probuzeni jsme zpěvem ptactva, ale vstáváme teprve po čtvrté hodině. Dva šli hned hledat vodu, kterou jsme našli u nejbližšího statku, museli jsme jí však rumpálem vytáhnout. Uvařili jsme kávu a bouráme hned stany a děláme pořádek. Takže v 7 hodin jsme zase připraveni na další cestu, nezanechavše po sobě žádné stopy.

Procházíme Broumy, Karloves a za tři hodiny spatřujeme Berounku a za chvíli samotný Křivoklát. Všude hemží se plno výletníků spěchajících na hrad. Průvodce vede nás nádvořím do kaple a dále po hradbách do museum. Za hodinu jsme s prohlídkou hotovi a usedáme k obědu.
Odpoledne vyrazili jsme dále přes Starou huť do Berouna, odkud pak v devět hodin jedeme vlakem do Hořovic a v deset spatřujeme zase světla domova. A unaveni uléháme ne však do stanů ale do pohodlné měkké postele.

Skřivan Miloš
vedoucí
034Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Octárně09.08.1925Dne 9. srpna 1925, výlet k „Octárně“

Zúčastnil se náš oddíl župního tábora u „Octárny“ blíže Obecnice. V sobotu odpoledne vyšlapujeme si k Valdeku v počtu tří obtěžkáni plnými tornami. Ve čtyři míjíme Zámeček a děláme malý odpočinek. Kde předbíhá nás jakýs turista a sháněl se po dvou svých kamarádech, kteří vyšli dříve. Dále jdeme lesem a sbíráme hříbky. A tak se pojednou ocitáme v táboře. Kde je hned samé vítání a všude slyšet nazdar! Hned nám vypravují, jak se měli celý týden, co vařili atd. Stavíme hned stan a děláme si pohodlí na noc.

Tábořiště propůjčil nám 30. oddíl Praha, kteří zde dva měsíce tábořili. Měli celkem devět stanů s podsadama a jeden na zásoby u kuchyně. Asi za hodinu jsme hotovi a hrajeme s míčem, někteří pak nosí dříví na táborák a ke kuchyni. Nejpilnější jest br. Šmejkal 7 let starý vlčík z Hořovic. Tak uběhlo odpoledne a bratři vaří nám to večeři a v devět hodin sedíme kolem táboráku, který zahájen za zpěvu „Junácké“ a „Kde domov můj“. Potom mají dva bratři krátkou přednášku a předneseny některé básně. Zbytek času vyplnili jsme zpěvem skautských i jiných písní.

V půl jedenácté zpozorovali bratři za jedním stanem dva neznámé návštěvníky. Někteří jdeme na označené místo a poznáváme v nich br. Vůdce 30. oddílu pražského s jedním skautem, kteří přišli se podívat, jak v táboře jimi propůjčeném hospodaříme. Přisedají hned k ohni a my nerušeně pokračujeme. V jedenáct bratří Březohorští s bratry z Prahy odchází na vlak a my rozloučivše se s nimi připravujeme se ke spánku. Ráno ještě před východem slunce vstáváme a vaříme všem snídani. Po sedmé jest již všude živo. Myjeme se v potůčku, probíráme ranní cviky. K tomu běh na sto yardů to pro zahřátí. Dopoledne bouráme přebytečné podsady, hrajeme na kočku a nebo se brouzdáme v rybníce. Den jest krásný, na obloze ani mráčku. A zase přípravy na oběd, všude plno práce samý shon.
Fotografie:
Tábor na Octárně
035Kniha našich výletů (1921 - 1936)Účast na slavnosti ve Svaté Dobrotivé09.08.1925
25.10.1925
Někteří šli do Obecnice nakupovat a každý měl svoji práci, takže nám dopoledne uteklo jako voda. K obědu máme dobrou polévku a hrách s uzeným. Po obědě všichni odpočíváme na pokrývkách a sluníme se. Bratři na obchůzkách nachází dost hub, takže každý má domů co nést. Nezapomínáme ani na koupání a závodíme v plavání přes celý rybník. Také na višně k sadaři do aleje jdeme a za chvíli si to šinem s půlkilogramovým sáčkem višní do tábora. A nyní chutě do práce, odklízíme zbytek stanů a ve čtyři jsme připraveni na zpáteční cestu. K zámečku jdeme společně s Dobrotivskými a zde jdeme každý jinudy k domovu. Po cestě si vesele prozpěvujeme, a tak nám cesta ubíhá. Ještě se stavíme na plovárně a v sedm ukládáme torny k odpočinku. Doma máme již uchystáno jídlo, a tak po večeři jdeme hned spát, neboť jsme celodenní námahou utrmáceni a máme naději, že zas brzy čeká na nás další výlet. Neboť letní sezona uteče jako voda, a proto si musíme pospíšit.

Nazdar!
Buď připraven!
Skřivan Miloš
vedoucí

Účast na slavnosti ve Sv. Dobrotivé!

Dne 25. října zúčastnil se náš oddíl slavnostního odhalení pomníku padlým ve světové válce ve Svaté Dobrotivé. O významu tohoto památníku přednesl p. št. Kapitán ………………. Potom následovalo skládání věnců od všech korporací jako důkaz díků, že pro naši vlast životy obětovali. Skončeno pak zpěvem národní hymny.

Skřivan Miloš
Vedoucí
Fotografie:
Skauti ve Svaté Dobrotivé
036Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet na hradě Valdece30.05.1926
31.05.1926
1926
Výlet na hradě „Valdece“!

Za pochmurného počasí v sobotu 30. května o 3 hod. odpolední vykročili jsme na výlet na hrad „Valdek“, jsouce požádáni o strážní službu při koncertu „Ozvěnou“ z Komárova. Na místo jsme došli o 4 hod. Hned jsme se dali do práce, ověnčovali jsme klestem stěny bufetů a jiných míst, ale déšť nám učinilo v díle přestávku. Když se počalo šeřiti, přestali jsme s prací na dějišti a začali jsme se připravovati na noc. Bylo nám nabídnuto „Ozvěnou“, abychom nestavili stan a přenocovali v jednom z bufetů, kdež byl pěkný sporák. Tuto nabídku jsme s povděkem přijali a za chvíli byla plotna sporáku červená a „bufet proměněn v klubovnu“. Když již nebylo skorem viděti, zahlédli jsme, že okolo hájovny jedou nějací skauti v dosti velkém počtu, zaměříce k naší klubovně. První chvíli jsme mysleli, že jsou to bři. ze Sv. dobrotivé, ale náhoda se naskytla, byli to skauti „Volnosti“ ze Žebráka. Uvítali jsme je a pozvali na večeři, ale nabídku odmítli s přáním, že si na našem roztopeném sporáku uvaří sami. Kuchtíci obou oddílů měli plné ruce práce a ostatní se zabývali zpěvem a rozhovorem. Po společné večeři zahájili jsme táborák, ale u sporáku. Zpívali jsme a br. Hendrych a Redlich doprovázeli na housle. Když o 11 hod. bři. „Volnosti“ šli spáti do hájovny, připravovali jsme si lože a byla rozdělena hodinová hlídka. Za chvíli jsme všichni spali jako dřeva až do 3 hod., kdy br. Redlich zavedl rozhovor velice veselý při čemž počal napodobovati hvizdot kosa, za chvíli se rozezpívalo všechno ptactvo, kterému jsme naslouchali ani nedutajíce hezkou chvíli. O půl 4 hod. jsme počali dělati úklid. Bratr kuchtík vařil snídani. V 5 hodin přišel náš bratr Matějka, který nemohl večer s námi jíti. Nasnídajíce se počali jsme upravovati klubovnu zase na bufet a připravovali jsme se na tábor u „Velkého rybníka“. V ½ 10 jsme vyšli. U rybníka jsme si pěkně zařídili tábor a připravovali jsme se na oběd. Br. Kuchtík z našeho návodu uvařil kakao, ale lžíce na něm plovoucí se nepotopila. O 12 hod. přišel br. vůdce, že br. Sv. Dobrotivší táboří pod hradem již od rána. Přivedl k nám do tábora br. K. Jíchu, po cestě se umluvíce, že náš tábor přesídlíme do jejich,
037Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet na hradě Valdece - dokončení30.05.1926
31.05.1926
což se také stalo. V 1 hod. jsme byli uvítáni v jejich táboře. Pohovoříce si bratr vůdce velel všichni k nástupu a pochodu na místo koncertu. Rozestavíce nás kolem dějiště počalo zahájení. Bratři ze Žebráka nám také vypomohli v tomto strážním úkolu. Za krásného počasí a pěkného programu sešlo se hojně hostí, takže jsme byli stále v kole. Přiblížíce se pátá hodina velel br. vůdce velel k nástupu a pochodu nazpět do tábora. Rozbourání stanů a připravení se k odchodu nevyžádalo si mnoho času. Po rozloučení s br. Sv. D. přidali jsme do kroku a za zpěvu nám cesta velice uběhla. O 7. hod. jsme již každý seděl doma a vzpomínal na pěkný výlet.

„Buď připraven“
„Na zdar“
V. Svoboda
038Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Valdeckému rybníku02.07.1926Výlet k Valdeckému rybníku 2. července 1926

Dlouho očekávanou dovolenou v továrně jsme pro špatné počasí stále váhali někam na 2 po případě 4 denní výlet vydati. 1. července ve čtvrtek stále pršelo až přes noc na pátek se déšť trochu uklidnil.
V pátek ve 2 hodiny odpoledne jsme opustili Komárov. Cesta nám uběhla bez větší příhody. U rybníka jsme si našli vhodné místo pro tábor, neb nás bylo celkem 6 s 3 stany, takže jsme se pohodlně umístili. Po večeři, 2x slazeném kafi jsme se ve struze opláchli a připravovali se na noc. K půlnoci nás probudil déšť dosti prudký, takže jsme poslouchali tlukot kapek na stany až do 4 hodin. O ½ 5. hod. se počasí ukázalo na lepší. Bratr kuchtík uvařil snídani, která byla přilepšena řadou vtipů. Celý den jsme prožili v táboře a za dosti příznivého počasí až na večer as v 6 hodin se ukázalo, že není z tábora na druhý den nic. Proto v 7 hod. jsme rozbourali stany a místo přivedli zas do pořádku. Rozloučivše se nastoupili jsme na zpáteční cestu. O ½ 9 hod. jsme spatřili náš Komárov. S hrstí vzpomínek rozcházíme se k domovu.

Další práci „Zdar“!
V.S.
039Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet na Jivinu07.08.1926Jivina v sobotu 7. srpna 1926

Z výletové nálady, ač počasí nebylo dvakrát pěkné, jsme se usnesli, že podnikneme výlet, totiž jenom hlavně nám šlo o táborák.
V počtu 6ti nás vyšlo s 1 stanem ve 4 hod. rázným krokem na Jivinu. Bez většího příběhu jsme dostali cíle. O 6. hodině jsme měli vše připraveno na noc a na táborák na který jsme se nejvíce v kruhu nováčků těšili. Také se nám celkem vydařil až na to, že jsme museli předčasně as v 10 hod. jej ukončit a hledat útočiště před deštěm ve stanu. Klidně jsme noc přespali a ráno v 5 hod. jsme pro počasí složili promoklý stan sebrali své věci a šli domů na snídani.

Buď připraven!
„Zdar“
V.S.
040Kniha našich výletů (1921 - 1936)Pozdravná štafeta A.B. Svojsíkovi04.09.1926Pozdravná štafeta našemu náčelníku A.B. Svojsíkovi v sobotu 4. září, z Březových Hor do Prahy

V sobotu 28 srpna jsme konali zkoušku na trati nám udělené od mlýna „Rochty“ do Hořovic na most k Sokolovně. Tuto zkoušku běžela se jen trať Břez. Hory-Zdice. Náš oddíl obsadil dráhu nám vytknutou 8mi bratry, a to sedm pěší a jeden cyklista. (Diplom maloval br. K. Jícha ze Sv. Dobrotivé a velice se mu zdařil). 4. září jsme vše bez vady provedli. Výběh byl ve 2 ½ hod. odpol. z Břez. Hor. Ve ¾ na 4 jsme ji přebírali do naší dráhy a ve ¾ na 6 ji četl a udržoval překvapení náš br. náčelník

8/IX. 26
„Nazdar“
V.S.
Obrázek:
Přání A.B. Svojsíkovi
041Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Valdeckým rybníkům13.08.1927
14.08.1927
Výlet k Valdeckým rybníkům dne 13.8. - 14.8.27

Krásný den právě byl v sobotu, kdy naši junáci konali výlet k Valdeckým rybníkům. Vítali celkem 5 brů: Štochl L., Štěpnička, Sojka, Šafr a Liška. Vyšli jsme v ½ 4 hod odpolední. K rybníkům došli, postavili 2 stany u rybníku, navečeřeli a bez orientace hodin, která nás vytrestala, šli spát podle nálady. Br. Šafr s Liškou šli spát nejdéle, Liška pak hlídal do rána.

Druhý den jsme prováděli různé cviky, zpívali, hádali se a hašteřili navzájem, br. Štochl prováděl nejvíce neplech, až byl okřikován. Jedli, co bylo, v poledne br. Liška uvařil nové brambory s tvarohem a máslem, což každý chválil. Br. Sojka s br. Štěpničkou se vykoupali v rybníce.

Bez orientace šli jsme podle svého v 5 h. domů, mezi tím nás šel br. vodička navštívit, potkal nás za Valdekem kdež nám vzvěděl že teprve 1. hod odpol. Br. Liška se s ním vrátil nazpět, ostatní za ohromného smíchu šli snísti celý Valdek, prý mají hlad. Přišli domů ve 4 hod., ostatek po 5.h. Nikdy prý nepůjde z nás nikdo bez hodinek na výlet, měl-li by je někde vzít.

O.L
Na zdar!
Obrázek:
Skautská lilie
042Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Padrťským rybníkům20.08.1927
21.08.1927
Výlet k Padrťským rybníkům dne 20.8 – 21.8.27

Za dosti dobrého počasí měli bři K. Hendrych, J. Šafr, O. Liška, V. Svoboda a B. Redlich zahájiti výlet na Padrťské rybníky. Schůze byla svolána vůdcem K. Hendrychem ve čtvrtek 18./8. večer v půl osmé hodiny večerní v „Chlumu“, kdež se pojednalo o přípravách ku výletu. Především br. V. Svoboda oznámil, že odjede na letní byt (pronesl v legraci), totiž na chmel, to se samo sebou rozumí, že s výletem byl u něho amen. Prostě nešel. Br. B. Redlich přijmul poradní schůzku chladně, což bylo dosti nepříjemné navzájem. Vyjádřil se totiž s tím přízvukem, že odstupuje od našeho oddílu, tím končil se vším, i s výletem. Tak konečně zde ostala slavná trojice nerozlučná a to: Karel Hendrych (vůdce), Oldřich Liška a Jaroslav Šafr. Ujednáno bylo, že se vyšlápne o půl čtvrté hodiny odpolední v soboru. A skutečně se vyšláplo, nějaké to opoždění (obsahovalo dobrou půlhodinu), což bývá vždycky, jináč vše v pořádku. Počasí bylo nestálé, přichystané ku vydatnému dešti, snad i bouři, mi ale šli. Směr byl určen přes Malé Vísky.

Sotvaže jsme vyšli jenom pod Ptákov, přihnaly se obrovské mraky a my s celou výzbrojí byli mezi polma; v rychlosti jsme rozvinuli stanové plátno, přikrčili při mezi pod něj a tábor byl hotov. Vyčkali déšť, jež tak hrozný nebyl, šťastně jej přestáli a bez sebemenší poruchy jsme opustili onen tábor a šlapali do lesa „Hlava“. Jím jsme prošli zanechavše br. Šafr dobré hnojivo pod houby. Přešli Malé Vísky a déšť se do nás pustil znovu; tentokrát se jej z nás tří žádný nelekl, naopak dali stan přes hlavy, přitulili a šlapali v dešti až na Bílý kříž, načež déšť ustal a my šťastně přešli přes Baštiny. Lesem nám bylo veselo, zpěvu střídajícího se s hvizdo-
043Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Padrťským rybníkům20.08.1927
21.08.1927
tem též dost; jako užitečný čin sbírali houby na smažení. Tak dojdeme Aljanky, vystoupnuvše tím nejméně o 250 m; rozhled odtud je krásný. Nyní sejdeme dolů as půl hodiny, každý již pociťoval velikou tíži na zádech, hlavně br. J. Šafr mokrý stan, když jsme došli k Anýžově boudě, kde byl ustanoven nocleh.

Br. K. Hendrych ustanovil pobyt na půdě, dobrý to nápad. Ohniště bylo již od sekáčů připraveno, pouze jsem rozdělal oheň a postavil na černou kávu; mezi tím soudruzí nanosili dříví, upravili lůžka ve chvatu, neb se blížila noc. (Došli v půl 8. hod. večer). Kávu vypili, pojedli masitý příkrm, prohlédli okolí, uhasili oheň a po dveřích s námahou se vyšplhali do vychýře na půdu. Chvíli pohovořili, poškádlili a usnuli za tichého klokotání potůčku kolem naší noclehárny se vinoucí při silnici. Kol dokola úplný klid a mír.

Ráno nás vzbudil pouze hlad, a to půl 6. hod. Slezl jsem, rozžehl oheň a již bylo veselo; dříví praskalo, dým se lelkavě válel po korunách smrků a borovic, obloha se jasnila a my čiperní junáci hleděli se k činu. Připravili snídani, umyli se v křišťálové vodě tamních lesů, uklidili své náčiní, urovnali vše, jak bylo a těžce se loučili s milou boudou. Kol 8. hod. vyšlápli směrem k Padrti. Míjeli kol nás nádrže pro vodovod města Rokycan, Lovecký zámeček jsme spatřili; dále byl samý les, v němž sbírali houby. Do Záběhlé došli kol 9. hod., do Padrtě za
¼ hodiny. Zde přikoupili chléb, okurky na osvěžení, pohledy do alba a šli k rybníkům. U druhého, zvaného „Zadní“ utábořili v 10 hod. (První je „Vydra“). Je nepřehledný téměř, voda studená, partie překrásná. Zásoby zde vyjedli, umyli v rybníce a v 1 hod. se ubírali již k domovu. Pohledy vhodili v Padrti do schránky a směr naměřili přes Strašice. K Olešné nemohl z nás tří žádný dojíti; únavu cítili jsme velikou.
044Kniha našich výletů (1921 - 1936)Výlet k Padrťským rybníkům20.08.1927
21.08.1927
Od Jiviny jsme se rozdělili; Hendrych do Záhor, my dolů do městyse. Doma vyjedli kde co a šli hned spát; vzpomínali na celý výlet a žádný nelitoval, přestože nemohl únavou ani mluvit.

Zdar!
O.L
Obrázek:
Anýžova chata
Stan s družinovými vlajkami
045Kniha našich výletů (1921 - 1936)Pokračování zápisu o vykopávkách26.08.1927
27.08.1927
03.09.1927
Pokračování zápisu o vykopávkách ve sklepeních pod školou, bývalým to zámkem

Ve sklepeních bylo započato kopání a bádání „památním kroužkem“ za vedení p. ing. J. Caithamla. Kopání se zúčastnili p. P. Soutor, J. Hlavatý a od skautů br. Liška O. Přes zimu bude větší síla pracovníků.
Dne 26. srpna 1927. O 4 hod. odpolední rozhodl se J. Hlavatý a I. Liška v kopání. Přišli jsme do prvního sklepa od jihozápadní strany, do něhož zde vede vchod, as za pozdějších dob zřízený. Zde jsem shledal dlažbu, kterou objevili již před tím. Byl na ni návoz země as ¾ m vysoký, po kterém se nyní chodilo jako po stabilním dláždění, zatímco pod tím je nalezena dlažba, sestavena jsouce z kamenů vytesaných do kvádrů. Začali jsme odvážeti navážku, přičemž p. Hlavatý přišel na dlažbu, která byla o 20 cm výše než podlaha, je hned před vchodem v rohu. Na ní byla uhlažená malta, sprvu předpokládaná za desku. Liška přivedl p. ing. Caithamla, který vybídl, by se ona dlažba trhala. Ale nějaký div, kameny jsou spojovány jakýmsi nazelenalém kytem, jež není stavu je odtrhnouti. Odtrhli jsme pár kamenů a o 8 hod. večer. Ustali v práci.

27.8. jsem (Liška) šel o 4 ½ h. odp. sám dláždění trhati bez výsledku za obrovské námahy šel domů.

3.9. šli p. ing. J. Caithaml, p. Soutor a Liška dále zkoumati. Nyní se přišlo v to, že to není dlažba, nýbrž zdivo, které vede do hlubiny. Protož hned při oné zdi kopala se jáma as půl metru do čtverce. Jde se přesně při zdivu, hlína, která se pod dlažbou nalézá odhazuje Soutor a Liška, p. ing. Caihtaml rýpe a kypří hlínu. V hloubce přes půl m jsme našli kosti (dle výpovědi p. Caithamla prý jsou s člověka). Dále vodník od dýmky s lupínky lipovími (je uražen kus).
046Kniha našich výletů (1921 - 1936)Pokračování zápisu o vykopávkách03.09.1927
05.09.1927
V hloubce ¾ m jsou nalezeny kusy cihly. Zdivo se táhne stále do hloubky, budou to as základy. Nyní jsme v hloubce as 2 m, sákne se voda od jihovýchodní strany, dosti silným pramínkem. Hlouběji je stále hlína a bažír s vodou. Zavedli jsme úvahu o zdivu, při čemž pan ing. J. Caithaml pravil, že v pondělí 5.9. pozve pana stavitele Šubrta, který prý po prohlédnutí dá radu, jak dále pracovati. Proč tak brtelně je zdivo postaveno, to nás právě mílí, že to je za velmi účelných podmínek staveno. Dláždění se má urovnati, by bylo vidno, jak dříve ona místnost vyhlížela. Ostatní urovnati. V práci se přestalo v 18 h., začato v 15 ½ hod. odpolední.

Liška
Obrázek:
Kotlík na ohništi
047Kniha našich výletů (1921 - 1936)Hlídka divadla v přírodě na hradě Valdece14.07.1928
15.07.1928
Hlídka „Divadla v přírodě, na hradě „Valdece“, 14.7. – 15.7. 1928

V pondělí dopoledne dostal náš vůdce K. Hendrych dopis od „Sokola“ v němž bylo obsaženo asi toto: - Žádáme zdvořile skupinu skautů v Komárově o hlídku divadla a finanční prospěšnosti na hradě Valdeku.
Vůdce předal dopis O. Liškovi, by si věc vzal na starost.
Ve středu v 6.h. večer byla svolána schůze do Chlumu, kdež za účasti 4. bratrů (Liška, Šaffer, Sojka a Korejčík) se vše schválilo a ujednalo.

V soboru (14.7.) v ½ 4.h. odpoledne jsme vyšli od Sokolovny v počtu 6 bratrů (Liška, Šaffer, Štochl, Sojka, Korejčík a nečlen Vašek) ku hradu. Za hodinu jsme byli na místě, postavili stan blíže hradu a chtěli rozžehnouti oheň, což se nám nepovedlo, neb k nám přišel nadlesní Cajthaml a zakázal nám oheň, prý je veliké sucho, ale po dlouhém naléhání nám jej konečně dovolil rozdělati u okruhu tam umístěném (blíže laviček a stolků). Mezitím přišel bratr vodička a za ním nečlen Drvota z Neřežína. Vařili jsme kakao, jež dal Štochl a mléko dal Korejčík, večeře byla dobrá. – Po chvíli přijel na kole br. Štěpnička, jež se též jako vodička nedostavil v ½ 4 h. odp, řekl že pojede znova domů a přijde prý hned, což učinil. My mezitím si vyprávěli, a přijmuli rozkaz od režiséra p. Hasmana, by se jeviště (kulisy) hlídaly, což bylo příjmuto. Po chvíli) v ½ 10.h. večerní) přišel br. Štěpnička, v dobu, kd, již byly vyslány hlídky (Štochl, Korejčík, Vodička a Sojka) a mi (Liška, Šaffer, Vašek a Drvota) spali. Vyslali jsme jej též na hlídku, celkem nás tedy bylo 9. Heslo jsme si ustanovili „Závěť“ a odpověď „Divadlo“, což bylo vzato z děje tam odehrávaného. V ½ 11. hod. noční se hlídka vystřídala za velké, a malí šli spát. Hlídali jsme až do rána. – Ráno se umyli ve studni (kašně) na dvoře hájovny, vařili kávu, mléko nám hajný slíbil ale nenechal, což znamenalo píti kávu černou, snídaně byla v ½ 6.
048Kniha našich výletů (1921 - 1936)Hlídka divadla v přírodě na hradě Valdece14.07.1928
15.07.1928
h. ranní. Pak šli malí vlčata (5) k rybníkům a Vašek a Šaffer pře 8.h. jeli domů se převléci. Tak u stanu ostal pouze místovůdce Liška a Drvota. – Malovali jsme na stanu skautské odznaky uhlíkem z ohniště. – Před polednem jsme se zase sešli. Mezi tím br. Liška oškrábal nové brambory a tentokrát jsme je museli vařit v hájovně, neb bylo hrozné vedro a sucho. Za ½ h. jsme již obědvali nové brambory posypané tvarohem a omaštěné máslem, každý se jen olizoval a tvrdil, že prý jich měl málo (jak mu chutnali). – Na hradě jsme též byli. - Za ½ hod. jsme vše uklidili složili stan a šli dle rozkazu pokladníka divadla Balýho se rozestoupiti po okraji v lese, by neprošel žádný beze vstupenek. Průvod s hudbou přišel po ½ 3 hod. odpolední, nebylo tak strašně návalu, návštěva slabá. – Ve 3 h. se započalo hráti divadelní představení „Závěť“, kterýžto již minulý rok u Komárova hráli ti samí herci, při němž jsme my tři noce předem též hlídali. (Liška Šaffer, Sojka, Kocourek, Štochl, Štěpnička). Po zahájení představení šel Liška v ½ 4 h. odp. již domů z příčinou nutnou. Ostatní přišli v ½ 8 h. večerní po skončení. – Dlužno podotknouti, že br. Štochl opět nejvíce zlobil a neposlechl, a je věru možno přiznati, že vůbec vlčata neposlouchali, nedrželi kázeň, neukázali před veřejností pořádek mezi sebou, nerespektovali svého vůdce vůbec, málo pro sebe pracovali. – Vždyť v sobotu večer nevěděli, kdy mají se zpěvem přestati. - Ostatní bylo vše v pořádku a přes všechny překážky jsme dosti užili legrace, načež budeme všichni přítomní vřele vzpomínat.

Mnoho zdaru!
L.
Obrázek:
Nástin scény divadla v přírodě
049Kniha našich výletů (1921 - 1936)Zakládací listina oddílu01.04.1936Zakládáme, vlastně jen obnovujeme svaz Skautů – Junáků v Komárově. Myšlenka skautská sice již v Komárově byla, ale scházel místním skautům základní pojem skautingu, kamarádství, kázeň, ale ani hesla „Buď připraven“ a „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ nenalezla zde živou půdu. Zkrátka skauting se takto nemohl vyvíjet. Ale my nyní se slibem se zavazujeme, jsouce si vědomi své zodpovědnosti, duchem čistě skautským. Výše uvedená hesla vstoupí u nás v platnost. Nyní nám zbývá, jen provolati zdar a slávu skautingu i jeho zakladatelů a vůdci, Baden Povellovi! Zdar!

Soupisky bratrů:
Br.
Br.
Br.
Br.
Br. Sojka

Sojka
t.č. od. zp.
050Kniha našich výletů (1921 - 1936)Schůze oddílu01.04.1936V neděli dne 1.4.1936 byla svolána schůze na které byli přítomni tito bratři:
Lisý, Ungr, Sojka. Bratr Lisý dal návrh, aby byl zakoupen nový stan od pana P. Jirkala. Myšlenka byla schválena. Šli jsme tedy ihned k Jirkalovi sjednati podmínky. Pan Prok. Jirkal říkal, že prodá stan za 150 Kč. To byly pro nás velké peníze. Tu br. Sojka pronesl: „Jsme tři, ale vytrváme!“ A již za měsíc měli jsme 110 Kč. Šli jsme (br. Lysý a Sojka) opět k p. P. Jirkalovi, ale on nebyl doma a paní říkala, že nesmí prodati stan pod 120 Kč. Bratr Lysý ujednal stan za 115 Kč. Ihned br. Sojka vyplatil 110 Kč. Dalších 5 Kč jsme spláceli po dni. Bratr Lisý předal stan Sojkovi, který vzal stan pod svou ochranu.

Bratr Lisý a Sojka se dohodli, že na jedné straně stanu bude nakreslena „Lilie“ s nápisem „Buď připraven“ a na druhé straně erb Komárova. Jest to stan Americký.

Sbírka na stan:
Br. Lisý: 28,50 Kč
Br. Ungr: 23,00 Kč
Br. Šperl: 3,50 Kč
Br. Rybář: 3,00 Kč
Br. Sojka: 57,00 Kč
115,00 Kč

Sojka
t.č. od. zp