Počátky skautingu v Komárově se téměř dotýkají samotného vzniku skautského hnutí u nás a na Berounsku. Vezmeme-li to v širších souvislostech, byl právě nedaleký Beroun jedním z prvních míst po Praze, kde vznikl skautský oddíl. Suplující profesor Ferdinand Pakosta (1884 – 1914) zorganizoval již v roce 1912 na mladém berounském gymnáziu skupinu asi třiceti studentů. Bylo to nedlouho poté, co s myšlenkou skautingu vystoupil Antonín Benjamin Svojsík (1876 – 1938), který se nechal inspirovat anglickým skautingem Roberta Badena-Powela (1857 – 1941) a uskutečnil první skautský tábor u nás.
Ferdinand Pakosta vyučoval převážně dějepis a pracoval jako správce muzea v Berouně. Byl také činný v Sokole a v Měšťanské besedě. O jeho skautech se však dnes již těžko dá zjistit něco bližšího.

Robert Baden-Powel (zakladatel skautského hnutí)

Robert Baden-Powel
(zakladatel skautského hnutí)

Antonín Benjamin Svojsík (zakladatel českého skautingu)

Antonín Benjamin Svojsík
(zakladatel českého skautingu)

V roce 1914, krátce po vypuknutí první světové války, Pakosta zemřel jako voják na tetanus. Jeho skautů se poté ujal jiný suplent berounského gymnázia – Miloš Seifert (1887–1941), který s kolegou Milošem Maixnerem (1873 – 1937) založil rovněž v roce 1912 organizaci Děti živěny. Byl ve spojení s A. B. Svojsíkem, který organizoval české skauty v rámci Svazu spolků a přátel tělesné výchovy v Praze. Organizace pod vlastním jménem Junák – český skaut byla totiž založena až o něco později, v červnu roku 1914. Oproti Svojsíkovi však Miloš Seifert silně zdůrazňoval význam amerického spisovatele Ernesta Thompsona Setona (1860 – 1946) a postupně tak učinil Beroun krystalizačním centrem českého woodcraftu. Tímto směrem vedl Seifert samozřejmě i dřívější Pakostovy skauty.

Ernest Thompson Seton (americký spisovatel a propagátor Woodcraftu)

Ernest Thompson Seton
(americký spisovatel)

Ferdinand Pakosta (profesor berounského gymnázia)

Ferdinand Pakosta
(profesor berounského gymnázia)

Za války, roku 1915, se Seifertovy Děti živěny sblížily se třetí českou skautskou skupinou Psohlavci na jejich sjezdu ve Zbiroze, což postupně vedlo k dalšímu rozkolu a odklonu od skautské organizace A. B. Svojsíka.

Obě organizace se po konci války v roce 1918 sloučily do jediné – pod názvem Děti Svobody – a v červnu roku 1919 vstoupily do nově založeného Svazu junáků a skautů republiky Československé pod vedením náčelníka A. B. Svojsíka a Miloše Seiferta jako podnáčelníka. Ještě téhož roku však kvůli neustálým myšlenkovým rozporům vystoupily z této organizace Děti svobody společně se Seifertem, a staly se tak základem Československé Ligy lesní moudrosti. A právě v této době se začíná psát historie komárovských skautů.

Miloš Seifert (profesor berounského gymnázia)

Miloš Seifert
(profesor berounského gymnázia)

Miloš Maixner (profesor berounského gymnázia)

Miloš Maixner
(profesor berounského gymnázia)