Mezi roky 1945 a 1948 byly komárovským střediskem uspořádány tři skautské tábory, jichž se společně zúčastnili členové všech komárovských chlapeckých oddílů. Ten první probíhal u Podmokelského mlýna v údolí Zbirožského potoka začátkem léta 1946. Byl dobře organizovaný a na pěkném místě, kterému se mnohem později začalo říkat „V táboře“. Dopravu materiálu pro táboření zajišťoval oddílu pan Josef Kouba z Komárova1Josef Kouba pracoval jako řidič nákladního automobilu u svého strýce Haška, který vlastnil malou dopravní firmu v Komárově pod Chlumem. Po znárodnění firmy v roce 1948 přešel i s auty pod nově založené ČSAD Hořovice, kde pracoval až do důchodu..
Jednalo se o skutečný „zálesácký“ tábor. Kluci si jej celý postavili sami a stejně tak si po celou dobu táboření sami vařili. O zásobování se svědomitě staral Miloslav Mraček – Kazan, který proviant zajišťoval na svém motocyklu. Na jídlo si nikdo z táborníků nestěžoval. A to navzdory tomu, že na jídelním lístku převažovala jednoduchá a skromná jídla. Jednalo se zejména o různé bramborové či špekáčkové guláše, brambory s tvarohem, ovocné knedlíky, placky a podobně. Nutno říci, že v té době byly potraviny ještě stále na potravinové lístky a kvůli přídělovému systému se často špatně a poměrně těžce sháněly.

Zdirad Mraček na bratrově motocyklu (1946)

Zdirad Mraček na bratrově motocyklu
Tábor u Podmokelského mlýna (1946)

Činnost na táboře se příliš nelišila od činnosti na jiných, podobných táborech tehdy i dnes. Hrály se různé hry, vyráželo se na výlety do okolí, zpívalo se, lovili se bobříci, plnila Tři orlí péra či jiné zkoušky a užívalo se prázdninových radostí tábornického života. Nedaleko tábořiště, byla v lesích ukryta divoká a romantická Skryjská jezírka, kam se táborníci zašli občas vykoupat a zchladit v horkých letních dnech.

Táborová kronika oddílu Střela Rokycany (1946)

Táborová kronika 2. rokycanského skautského oddílu Střela, který začátkem léta roku 1946 (30.6.1946 – 14.7.1946) tábořil v údolí Zbirožského potoka pod Ostrovcem. Tábor se nacházel nedaleko Čihákovic mlýna, na soutoku Zbirožského a Mlečického (dnes Vejvanovského) potoka, což je jen kousek od místa, kde v témže roce tábořili i komárovští skauti. Zápis z 12. července 1946 popisuje návštěvu rokycanských skautů v okolních táborech, z nichž jedním byl i tábor Komárováků! Poodhaluje nám nejen termín, kdy v údolí Podmokelského mlýna tábořili komárovští kluci, ale i jeho podobu a prosté vybavení.

Druhý tábor se uskutečnil v roce 1947 a byl z hlediska organizace trochu slabší. Tábořiště nebylo vybráno předem, nebo jej někdo špatně vyjednal s úřady a bylo nutné improvizovat. Po dlouhém hledání vhodného místa se klukům nakonec podařilo utábořit se opět v údolí Zbirožského potoka, tentokráte však dále proti proudu, na malé planince nedaleko nové, ale opuštěné „židovské“ vily, poblíž osady Ostrovec.

Na základě této anabáze vznikla písnička, která se dodnes zachovala a dává naději, že se tábor, navzdory všem počátečním obtížím, nakonec přeci jen podařil. Její melodii již není možné bohužel interpretovat, jednalo se prý však o kombinaci několika různých lidových písní.

“Od MNV postupují nazpátek k hájovně,
všude rady poskytují, ale místo žádné.
Rázem se sešeří a nikdo z nich už nevěří,
že si ještě dnes skautský tábor postaví.
Nikde není kousek kam bysme se vešli,
nikde není kousek na rovince.
Hory jsme zběhali, boty promáčeli,
až jsme si rýmu ulovili.
Když tu náhle v houští na kraji potoka
v bodláčí se topí bahenní planinka.
Zde se usídlíme to zabydlíme nejde to jináč,
řekl hlasem kmeta, stařešina bratr Štětináč.
Bodláčí posekáme, semhle Patrolku dáme,
na tom mraveništi, na vršíčku bude vůdce náš.
Rozhodnuto, ujednáno začalo se přenášet,
když tu náhle za chviličku stály stany jako květ.
Touto písní chcem vám říci radu pro pět generací:
že staří Čechové bývali koumáci”.

Skautský tábor u Ostrovce (1947)

Jedna z mála fotografií skautského tábora komárovských skautů
nedaleko osady Ostrovec (1947)

DALŠÍ KAPITOLA: ZÁNIK ODDÍLU