Od založení v roce 1921 prošlo komárovským skautským oddílem velké množství chlapců, a v případě celého střediska po druhé světové válce, i dívek. Pocházeli nejen z Komárova, ale i Neřežína, Ptákova, Hvozdců i dalších okolních obcí. O většině z nich zatím nevím kromě základních údajů téměř nic, ale postupně se daří osudy některých bývalých komárovských skautů a skautek odkrývat. Na této stránce se s nimi můžete seznámit v podobě stručných medailonků.

Karel Čermák

ČERMÁK Karel (1929 – 1988)
Karel Čermák vstoupil do oddílu již před druhou světovou válkou. V roce 1948 se stal jeho vedoucím a setrval v něm až do úplného konce. Narodil se v Komárově u Hořovic, ale po únoru 1948 se s rodinou odstěhoval na Slovensko do obce Vyhne, kde jeho otec získal práci. Zde se oženil a vychoval dvě dcery. Hrál velice dobře na kytaru, působil v tanečním orchestru a byl velmi zapáleným fotografem. S fotoaparátem vstával i uléhal a díky jeho zálibě vzniklo obrovské množství nádherných fotografií mapujících místní kulturní a společenský život.

Václav Havránek

HAVRÁNEK Václav (1931 – 1996)
Václav, řečený Bacil, se narodil v Komárově, kde prožil celý svůj život. V roce 1945 se stal členem komárovských skautů a v oddíle vytrval až do jeho rozpuštění po únoru 1948. Účastnil se všech tří komárovských táborů a stal se rádcem družiny Lišek. Vyučil se zámečníkem a později pracoval v Buzuluku Komárov jako frézař. Po zákazu skautingu absolvoval vojenskou službu a po ní se přidal ke komárovským dobrovolným hasičům. V jejich řadách zastával postupně celou řadu funkcí a toto poslání se stalo jeho celoživotním koníčkem.

Karel Hendrych

HENDRYCH Karel (1907 – 1982)
Karel byl jedním ze zakládajících členů a pozdějším vedoucím komárovského oddílu, který se účastnil například i prvních vykopávek v podzemí bývalé obecné školy v roce 1921. Později několikrát ztratil zaměstnání kvůli své politické činnosti a v roce 1940 byl perzekuován pro neoznámení sabotáže při výrobě dělostřeleckých nábojů v závodě C.T. Petzold ve Zdicích. Velkou část svého života spojil s mládeží, a i přes nelehký životní úděl bylo jeho častým a oblíbeným rčením: „Co je to pro dospělýho skautíka…!“

Jaroslav Huml

HUML Jaroslav (1926 – 2001)
Narodil se v Neřežíně, kde prožil celé své dětství. Od mládí miloval les a zvířata. Toužil se stát hajným, což se mu nepodařilo, ale láska k přírodě jej provázela celý život. Pracoval jako lesní adjunkt, četl obrovské množství knih o přírodě a jednu se pokusil sám napsat. Hrával divadlo a jako zručný malíř vytvářel nádherné kulisy a plakáty. Do jeho bohaté malířské tvorby se nicméně odrážela hlavně krása přírody. Po svatbě se přestěhoval do Hořovic, kde pracoval jako technický úředník v ČKD. Stále jej to však táhlo do lesů a k zahrádkaření, ve kterém byl opravdový mistr.

Antonín Klekner

KLEKNER Antonín (1927 – 1996)
Mladší bratr Jindřicha Kleknera se stejně jako on narodil v Komárově, kde prožil celý svůj život. Do skautského oddílu vstoupil kolem roku 1945 a podle všeho v něm působil jen velmi krátce. V mládí hrál velice dobře fotbal a Komárov reprezentoval i v ledním hokeji. Poté, co vystudoval Obchodní akademii v Berouně, nastoupil základní vojenskou službu. Oženil se, vychoval dvě děti a až do důchodového věku pracoval jako technickohospodářský pracovník a vedoucí účtárny v komárovském Buzuluku.

Jindřich Klekner

KLEKNER Jindřich (1926 – 1988)
Do oddílu vstoupil Jindřich, přezdívaný Kaplan, v roce 1939, nedlouho před tím, než byla organizace Junák poprvé zakázána nacisty. Ani v průběhu druhé světové války od oddílu neodešel a po jejím skončení se stal vedoucím 2. oddílu komárovských skautů, kde pracoval až do roku 1947. Celý život prožil v Komárově, kde se oženil, vychoval tři děti a pracoval jako brusič kovů až do svého důchodu. Jeho největší zálibou byla zahrada, kde se cítil šťastný. Byl velmi mírný, laskavý a nekonfliktní člověk, jehož nejčastějším rčením bylo “člověk si zvykne i na šibenici…!”

Jaroslav Korejčík

KOREJČÍK Jaroslav (1935)
Jaroslav, řečený Cardík, vstoupil do oddílu těsně po skončení druhé světové války, společně se svým bratrancem Václavem, se kterým absolvoval i tábory v letech 1946 a 1947. Narodil se v Komárově, kde žil po většinu svého mládí. Hrával divadlo v ochotnickém spolku a byl aktivním sportovcem. Vynikal v mnoha disciplínách, hrál velice dobře fotbal, házenou i hokej. Po svatbě odešel s rodinou do Odolené vody a našel zaměstnání ve společnosti Aero Vodochody. V roce 1976 se přestěhoval do Říčan, kde se dožil důchodu a žije dodnes.

Václav Korejčík

KOREJČÍK Václav (1935 – 2018)
Členem komárovského oddílu se stal Václav, řečený Fakír, po druhé světové válce a vydržel v něm až do roku 1948. Celý život prožil v Komárově, kde se často zapojoval do dění v oblasti politiky, kultury a sportu. Od mládí hrával fotbal na postu brankáře a po ukončení své aktivní sportovní kariéry pokračoval dále jako trenér. Působil rovněž v Sokole jako cvičitel mužů. Vyučil se dřevomodelářem a později pracoval v Buzuluku Komárov. Vychoval tři děti. Vždy zachovával hodnoty jako je pravdomluvnost, upřímnost, čestnost a kamarádství. Byl muzikant a rád zpíval.

Josef Krupička

KRUPIČKA Josef (1925 – 2003)
Josef se narodil v Plzni, ale své dětství a mládí prožil v Komárově. Po studiu na plzeňské průmyslové škole absolvoval základní vojenskou službu, a poté zůstal v armádě jako voják z povolání. Po svatbě v roce 1951 žil s manželkou a dvěma syny v Mladé Boleslavi, později se celá rodina přestěhovala do Liberce. V roce 1958 odešel z armády, odstěhoval se do Ostrova u Karlových Varů a začal zde pracovat jako technik u uranových dolů v Jáchymově. Byl velmi aktivním členem svazu zahrádkářů, což bylo jeho velkým koníčkem.

Miloslav Krupička

KRUPIČKA Miloslav (1928 – 2013)
Míla, stejně jako jeho bratr, prožil své dětství v Komárově a společně s ním stál u obnovy komárovského oddílu po druhé světové válce. Vyučil se cukrářem v Křinci, nějakou dobu se své profesi věnoval ve Staré Roli u Karlových Varů, později však začal pracovat v dolech. Krátce bydlel s manželkou a dvěma dětmi v Horním Slavkově a poté se i s rodinou přestěhoval do Tachova. Byl známý skalničkář a jeho zahrada, které věnoval svůj veškerý volný čas, se často stávala cílem zahrádkářů i ze vzdálených koutů naší země.

Sáša Křikava

KŘIKAVA Sáša (1930 – 2013)
Narodil se v Komárově, kde prožil a pracoval celý život. Členem komárovského oddílu se stal v roce 1939 a absolvoval s ním i oba dva tábory na zbirožském potoce v letech 1946 a 1948. Po roce 1948, kdy byl zrušen skauting, mu komunisté zavřeli otce. Byl rád, že dostal zaměstnání v Buzuluku, kde pracoval až do svého důchodu. Miloval přírodu a jeho celoživotní filosofií se stal tramping a cestování. Se svým Fiatem 600 projezdil i s rodinou celou republiku.

Miloslav Mraček

MRAČEK Miloslav (1926 – 1984)
Miloslav Mraček přezdívaný Kazan, se narodil v Komárově. Do oddílu, kde zastával funkci pokladníka, vstoupil společně se svým bratrem Zdiradem a bratrancem Sášou Křikavou. Absolvoval Obchodní akademii v Berouně, kde se seznámil se svou pozdější manželkou Věrou, se kterou vychoval dvě dcery. Původně měl převzít po rodičích dobře zavedený obchod s galanterií a textilem, ale tyto plány byly zmařeny znárodněním obchodu po roce 1948. Musel se tedy přeorientovat na strojírenství a až do konce svého života pracoval v Buzuluku jako technický pracovník.

Zdirad Mraček

MRAČEK Zdirad (1932)
Jeden z nejmladších členů komárovského oddílu, který se stal jeho členem v období Protektorátu, kdy byl skauting oficiálně zakázán. Narodil se v Komárově a společně se svým bratrem Miloslavem se kterým prožil několik let v oddíle a účastnil se i táborů v letech 1946 a 1947. Krátce po zrušení skautingu v roce 1948 se odstěhoval do Košťan u Teplic, kde dodnes žije i s rodinou. Právě díky jeho vzpomínkám se podařilo historii komárovských skautů z velké části zmapovat.

Oskar Šperl

ŠPERL Oskar (1921 – ?)
Oskar byl jedním z klíčových členů komárovského oddílu v předválečném období, a hlavně v období Protektorátu. Vytvořil kolem sebe skupinku kluků, která i přes zákaz činnosti pokračovala ve skautské činnosti a umožnil tak velice rychlou obnovu skautského oddílu v Komárově po roce 1945, i když on sám se do oddílu již nevrátil. Přestěhoval se do Teplic, kde narukoval a později pracoval jako administrační úředník. V Teplicích se také oženil a žil zde s manželkou a třemi dětmi minimálně do roku 1950.