Události komárovské (obálka knihy)

Zmínka o komárovských skautech, kteří se účastnili průzkumu podzemí obecní školy byla jednou z mála stop, které naznačovaly, že Junák měl v Komárově jisté zastoupení i před druhou světovou válkou. Krátký odstavec z roku 1921 o skautech v obci se nachází v komárovských kronikách z let 1897 – 1932 a byl též publikován v knize Události komárovské před a po vzniku samostatné republiky (str. 119), vydané roku 2018 městysem Komárov v nakladatelství Machart.

„Školdozorce p. Petr Loutor, dělník v akciových železárnách žádá, aby směl prohlédnout důkladně ve školní budově sklepy (bývalé zámecké), a uvoluje se při tom zároveň sklepení vyčistit od věky naneseného různého smetí. Dávná fáma vypráví, že ve sklepení jest zazděná zlatá kvočna s kuřaty, které pan Loutor asi hledal a zároveň pátral po spojující chodbě s hradem Valdekem, rovněž pověstmi opředenou. Tato práce mu byla povolena za dozoru místního stavitele p. Františka Černého a pomáhali mu i místní skauti. Nenašel však nic.“

O této zdánlivě krátké historické epizodě se dodnes nedochovalo více informací než v tomto krátkém odstavci komárovské kroniky. Až nečekaný objev „Knihy výletů komárovských skautů“ z let 1920 – 1936 sepsané samotnými účastníky tohoto téměř archeologického průzkumu, poodhrnul roušku tajemství a umožnil vnést do celé události více světla. A i když výsledkem práce na vykopávkách v podzemí nebyl žádný ohromující nález, doufáme, že pátrání zaujme i někoho z vás.

Celé to začalo na podzim 1921, kdy se komárovský občan Petr Loutor rozhodl vyčistit sklepy obecní školy. Ta byla v té době umístěna v prostorách bývalého zámku pánů Pešíků z Komárova a Jindřicha Otty z Losu. Je ale dost možné, že úklid nebyl jeho hlavní motivací. Sklepy komárovského zámku jsou opředeny tolika pověstmi o pokladech, tajných chodbách a nadpřirozených bytostech, že by nebylo překvapivé, kdyby chtěl přijít některé této pověsti na kloub.

Dne 26. listopadu 1921 na schůzi občanů v budově obecní školy v Komárově promluvil pan Petr Loutor o účelu průzkumu a způsobu, jakým se budou výkopové práce v podzemí provádět. Tohoto zasedání se zúčastnila i družina komárovských skautů, kteří byli o pomoc požádáni o dva dny dříve.

Bývalý zámek a budova staré obecní školy (1930)

Bývalý zámek a budova staré obecní školy v roce 1930
(zdroj: Historie Komárova)

Ihned po skončení schůze se všichni přítomní přesunuli do podzemí a pustili se do práce. Tehdejší školní sklepy byly v minulosti často stavebně upravovány a využívány jako cínovny, kovářské dílny či skladiště. Byly plné nánosů, stavebního materiálu a dalšího nepořádku, který bylo potřeba odklidit.

Slavnostní položení základního kamene sokolovny

Slavnostní položení základního kamene komárovské sokolovny (27.8.1923)
Sem bylo navezeno velké množství materiálu pocházející z vykopávek
v zámeckém podzemí (zdroj: Události komárovské)

Zpočátku probíhaly vykopávky každý den. S prací se většinou začínalo v odpoledních hodinách, často se končilo až pozdě v noci, a očividně to nebylo vůbec jednoduché. Bylo potřeba odstraňovat nejen letité nánosy hlíny, ale i bourat nesčetné vyzdívky, opatrně odkrývat dlažbu nebo prorážet otvory do nepřístupných místností. Někdy bylo potřeba protáhnout se úzkými a často dlouhými kanály pod podlahou sklepení, což mohlo býti i dost nebezpečné, neboť jejich stropy hrozily zřícením. Kopáči často naráželi na prosakující spodní vodu měnící hlínu v podlaze na bahno. V jednou případě se zápisy dokonce zmiňují o hořlavém plynu, který vycházel z otvoru v zemi, jenž musel být rychle zasypán.

Průzkum zámeckého podzemí probíhal v různé intenzitě až do roku 1922. Zúčastnilo se ho poměrně velké množství komárovských občanů, včetně skautů a členů jednoty sokolské, kteří používali vykopaný materiál pro stavbu místní sokolovny.

Pomoc a odborný stavební dohled zajišťoval Ing. František Černý, jenž často přispěl svojí radou a konzultacemi týkajícími se statiky sklepů, bezpečnosti práce a vhodného směru výkopových prací. Všechny objevy byly zakreslovány do situačního plánku, který je v dobových zápisech skautů zmiňován, ale bohužel se jej nepodařilo nalézt.

V deníku komárovských skautů figurují podrobné seznamy účastníků výzkumu pana Loutora, a tak se můžeme i nyní přesvědčit, jaké podpory a zájmu se práce ve sklepeních bývalého komárovského zámku těšily.

Komárovští skauti:
Hasman J., Hendrych K., Jícha, Jícha F., Liška, Sém P., Skřivan K., Skřivan M.

Občané Komárova:
Abrahám, Belda, Fiala, Froněk, Havránek, Hlavas, Holub, Jakoubek, Kopecký, Korejčík A., Kořínek, Matějka, Meztek, Paček V., Prokop, Redlich, Soutor, Šnajdr J., Ungr, Vacek, Váňa

Ilustrace z deníku (kamenné pažení s číselm)

Ilustrace nalezeného kamenného pažení
s vytesaným číslem (28.11.1921)

Podle všeho vykopávky v roce 1922 na nějakou dobu ustaly. Nevíme proč, neboť v deníku komárovských skautů jsou v tomto období dlouhé mezery. Jisté je jen to, že se k výzkumu skauti vrátili v letech 1926 a 1927, kdy se za pomoci stavitele pana Šubrta a Ing. J. Cajthamla práce znovu rozběhly.

V průběhu prací pomáhali kopáčům velice často komárovští pamětníci. Přispěli především svými vzpomínkami, nebo povídačkami a pověstmi, které znali ze svého dětství či z doslechu. Můžeme zde zmínit například vzpomínky paní Jakoubkové, která jako malé děvčátko probíhala se svými kamarádkami zámeckými sklepy a dostala se do míst, kde byly stropy ověšené mnoha krápníky. Další inspirací k průzkumu podzemí bylo vyprávění pana Puchmeltra o zasypaných schodech vedoucích hlouběji do podzemí, nebo zmínka pana Abraháma o záhadném prostoru pod sklepeními. Nutno podotknout, že se ani jednu z těchto indicií nepodařilo ověřit navzdory tomu, že se o to komárovští skauti poctivě pokoušeli.

Ve skautském deníku jsou zapsány i další dvě konkrétní pověsti, které vyprávějí o tajemném komárovském podzemí. Tou první je vyprávění pana Merhauta, dílovedoucího staveb v okresních železárnách v Komárově.

„Dělníku pracujícímu v cínovně zjevil se duch, jenž mlčky ukazoval na místo, v němž kopáním později nalezena kostra a pod ní dvéře zasypány. Na rozkaz knížecí správy z Hořovic práce zastavena byla a dvéře zasypány.“

S dalším vyprávěním pak přišel pan Prokop Kopecký, který byl z části i jeho přímým účastníkem.

„Pan učitel Šefl, jenž se o odhalení vybájených tajných chodeb zajímal, vždy po vyučování nám řekl: “Tak hoši, kdo chcete, můžete mi jít pomoci.” Mínil tím práci ve sklepeních. A jednou, když jsem byl přítomen, tehdy žák III. třídy, podařilo se panu učiteli Šeflovi otevříti vchod do jakýchsi, dosud neznámých sklepů v severovýchodním směru. Těmi se pan učitel Šefl pokusil se svými žáky protáhnout. Byly tak úzké, že jsme se jimi museli protahovati na bok a po delším postupování bylo slyšet kapati vodu, světlo zhasínalo a špatně se dýchalo. Museli jsme se tedy vrátiti.“

Část vzpomínek Prokopa Kopeckého v deníku skautů

Část vzpomínek Prokopa Kopeckého
(Kniha výletů komárovských skautů – 12.12.1921)

Dále pokračoval pan Kopecký:
„Pan učitel Šefl přišel jednoho rána do školy a vyprávěl, že když večer ulehl již značně pozdě, sotvaže přimhouřil oči, slyšel klepati na dvéře. Pan učitel na noc nezamykal, tedy zvolal pouze “Volno!” Ale nikdo nevcházel, nýbrž opět zaklepal. Když po opětovném zvolání pana učitele zaklepáno bylo po třetí, pan učitel šel otevříti. Po otevření spatřil psa s ohnivým jazykem, jehož se tak lekl, že padl do mdlob, z nichž když se probral, byl pes pryč. Nutno dodati, že pan učitel Šefl bydlel ve starém zámku, v němž se též vyučovalo a po této události se ihned přestěhoval.“

Zasypané dveře „o které se kostra opírala“ nalezeny nebyly, i když se určité pozůstatky starých dveří a jejich výklenku objevit podařilo. Chodba objevená učitelem Šeflem byla pravděpodobně identifikována jako pozůstatek jakési staré kanalizační stoky. Ta byla vyplněná nánosy zeminy a bahna, které po několika metrech končily zásypem, přes který se nepodařilo prokopat.

Komárovský zámek před zbouráním (1888)

Komárovský zámek před zbouráním v roce 1888
(zdroj: Muzeum Komárov)

Komárovský zámek před zbouráním

Komárovský zámek před zbouráním
(zdroj: Muzeum Komárov)

Komárovská obecní škola

Obecní škola v Komárově
(zdroj: Muzeum Komárov)

Pohled do zámeckého sklepení

Pohled do zámeckého sklepení v roce 2017
(zdroj: Muzeum Komárov)

Nemůžeme říci úplně přesně, jak průzkum zámeckého podzemí dále pokračoval. Nevíme ani, kdy skončil a zda se přeci jen nepodařilo učinit nějaký významnější objev. Ze skautského deníku však známe několik drobných nálezů, které tehdejším mladým skautům přinesly určitě mnoho radosti i motivace k další práci. Mezi objevy, které stojí za zmínku uveďme například zdobené dveřní petlice, části litých kamen, fragmenty dýmky zdobené lipovými lístky a v neposlední řadě kosti, které byly identifikovány jako lidské. Důležitým objevem byl také odkrytý vchod do jedné z bývalých zámeckých věží, který vyvolal mezi skauty a ostatními kopáči veliké nadšení.

Zápisky z vykopávek v komárovských sklepeních nejsou úplné a některá období v nich úplně chybí. Je ale možné, že se časem podaří ještě nějaké informace dohledat. Deník komárovských skautů nám i přesto poskytuje dostatek zajímavých poznatků z jejich běžného života i života komárovských obyvatel.