SKAUTI V KOMÁROVĚ

Idea skautingu se v Komárově ujala již v roce 1919, a to především díky šíření myšlenek Antonína Benjamina Svojsíka mezi místními stoupenci jeho hnutí. Jejich působením docházelo k „rozmanitým pokusům o skautování“ v blízkém i vzdálenějším okolí Komárova. Nejsilnějšími stoupenci a propagátory skautských myšlenek o volném pohybu v přírodě, tělesné zdatnosti a „šlechtění ducha“ byli František Jícha, Karel Skřivan, František Jelen, Karel Šimůnek a Miloš Skřivan. V roce 1920 se k nim pak ještě přidal Karel Šmíd.

Dne 4. července 1920 navštívil Komárov profesor dějepisu a latiny berounského gymnázia pan Karel Šabat, jakožto komisař Svazu junáků a skautů RČS, aby společně s dalšími skautskými činovníky podpořili a povzbudili místní hnutí.

Karek Šabat
(profesor berounského gymnázia)

Ludvík Tomášek
(vůdce 1. oddílu skautů v Žebráku)

Díky této návštěvě se pak ke komárovským stoupencům skautingu přidávají „noví přátelé junáctví“ Pravoslav Sém a Antonín Marek, kteří již v minulosti prošli skautskou výchovou. Na popud Ludvíka Tomáška, vůdce prvního oddílu junáků v Žebráku, zakládá poté František Jícha dne 9. října 1921 první družinu komárovských skautů s názvem „Havrani“. Oficiálně je družina přihlášena do Svazu junáků a skautů RČS dne 15. října 1921 a jejím prvním vedoucím je ustanoven Antonín Marek.

Zápis z časopisu Mauglí č. 2-3/ročník III (25.3.1927), který informuje o uspořádané vánoční výstavce
ručních prací skautů z Komárova.

Činnost oddílu byla poměrně bohatá. Kluci se scházeli v obecní škole na převážně čtvrtečních schůzkách, kterým se říkalo „schůze“, a o víkendech vyráželi do blízkého i vzdálenějšího okolí. Jejich cílem byly okolní kopce a lesy, kde hráli spoustu her, cvičili se v tělocviku, stopování, signalizaci i dalších skautských a tábornických dovednostech. Mezi nejčastější místa jejich víkendových výletů patřily vrcholy Jiviny či Jedové hory, okolní vesnice Hvozdce, Podluhy či Neřežín, v neposlední řadě pak romantická zřícenina hradu Valdek a protější Jindřichova skála s nádhernou vyhlídkou. Výjimkou však nebyla ani místa podstatně vzdálenější, na která kluci vyráželi v rámci dvou a vícedenních výprav. Můžeme zde zmínit například Rejkovice, Plešivec, Týřov, Křivoklát, Těně, či Padrťské rybníky a nedalekou Anýžovu boudu.

Samostatnou a významnou kapitolou činnosti komárovské družiny Havranů se stal nepochybně průzkum tajemného sklepení komárovské obecní školy, která byla v té době umístěna v prostorách bývalého zámku pánů Pešíků z Komárova. Tento průzkum byl zahájen 26. listopadu 1921 za přítomnosti „školdozorce“ a iniciátora celé akce pana Petra Soutora, a trval s přestávkami až do roku 1927.

V tomto období se oddílu pravděpodobně velice dobře dařilo. 26. prosince 1921 proběhly v obecní škole za asistence skautských vůdců ze Žebráka zkoušky nováčků a po nich i slavnostní složení skautského slibu většiny členů komárovských skautů.