Při pročítání Knihy výletů, která je vlastně jakýmsi deníkem komárovských skautů z let 1920 – 1936, jsem často narážel na názvy míst, která tehdejší kluci v blízkém i vzdálenějším okolí Komárova při svých výpravách navštěvovali. Některé ta místa jsem znal osobně, jiná jen podle jména a o několika z nich jsem nikdy neslyšel. Pokusil jsem se je všechny vyhledat na mapách, abych se tam mohl příležitostně vypravit, ale jedno místo se zvláštním názvem jsem neuměl identifikovat. Aljanka! Podivně znějící název, který se v deníku objevuje několikrát, mi neříkal zhola nic. Ze souvislostí jsem však vytušil, že se jedná o jakousi cestu mezi Komárovem a Příbramí, kterou komárovští skauti často využívali pro své výpravy do brdských lesů. Chvilku jsem tápal, kudy přesně by mohla tato cesta vést, ale díky několika znalcům Brd se mi podařilo “Aljanku” identifikovat jako cestu Aliance. Její historie je dost zajímavá, a protože po ní skauti z Komárova chodívali docela často, rozhodl jsem se jí zmínit i na tomto webu.

Dost podrobně tuto cestu, důvod jejího vzniku i to, kudy vede, popisuje Jan Čáka ve své knize “Střední Brdy – krajina neznámá“, která je v mnoha směrech klíčovou publikací pro pochopení historie Brd. A horská cesta Aliance (Alianka, nebo dříve rovněž Aljanka) je patrně nejznámější a “nejslavnější” komunikací v Brdech.

Aktuální pohled na silnici Aliance

Aktuální pohled na silnici Aliance
(foto: Petr Vršecký)

Kde se vlastně tento, pro silnici zvláštní název, vzal? V roce 1875 zkrachoval zbirožský podnikatel, jemuž patřily lesy v okolí Strašic. Ty poté získala Vídeňská hypoteční banka, od níž je zakoupil hrabě Colloredo – Mansfeld z Dobříše. Ten vlastnil lesy v okolí Obecnice a aby své dva velkostatky v Brdech – Zbirožský a Dobříšský propojil, nechal vystavět zhruba osm kilometrů dlouhou, horskou silnici, které dal francouzský název Aliance, česky spojenectví.

Cesta vede od loveckého zámečku Tři Trubky přes hřeben Toku (sedlo Dlouhý kámen – 822 m) do sedla U Křížku, na nejvyšší bod silnice, spojující Obecnici se Zaječovem, případně s Valdekem. S velkou pravděpodobností právě kombinaci silnice Neřežín – Valdek – Obecnice a Aliance od sedla U Křížku výhodně využívali i komárovští skauti při svých výpravách.

Pod sedlem U křížku stávala myslivna Jinecká Baština (nazývaná též Zámeček), která byla po jistou dobu využívána i Klubem českých turistů k přenocování. A lze se domnívat, že stejně dobře ji mohli využívat i komárovští kluci. Dnes je bohužel úsek cesty Aliance od rozcestí U Vagonu ke Třem Trubkám nepřístupný, neboť prochází stále aktivním utajovaným vojenským areálem, lidově zvaným U Němých. Náhradní komunikace dnes vede podél oplocení onoho areálu na Třítrubeckou louku na křižovatku, odkud dál pokračuje silnice na západ na Tři Trubky a do Strašic, nebo vzhůru na východ přes bývalý Bor do Borského sedla. Poté klesá k Pilské nádrži, případně na jih serpentinami silnice budované Vládním vojskem za války, která vede ve svazích vrchu Kočka na Záběhlou a dále do někdejší Padrtě.

Zápis z deníku zmiňující Aljanku
Zápis z deníku zmiňující Aljanku
Zápis z deníku zmiňující Aljanku

Ukázka ze zápisu z deníku komárovských skautů zmiňující cestu Aliance při výpravě k Padrtím v roce 1927. Na druhé stránce je zajímavá zmínka o nádržích pro rokycanský vodovod a také to, že zahlédli zámeček na Třech trubkách. Z toho je zřejmé , že šli po Aliance celou trasu, i kolem dnes už nepřístupného vodojemu U Rybiček, minuli zámeček, a pak pokračovali na Záběhlou. Lze usuzovat, že šli patrně po trase silnice, vybudované později Vládním vojskem a nikoli po Josefce (která už tehdy existovala), protože by tak Záběhlou minuli. Zajímavé je také jejich označení jednoho z rybníků. Není však úplně jasné zda “Vydrou” míní Výtažník, nebo Dolejší Padrťský rybník.